Původně renesanční parostrojní pivovar v Lobči je zachráněnou technickou památkou
Jestli máte rádi pivo a zajímá vás nejenom jeho chuť, ale i jeho historie, pak vás teď pozveme do středočeské obce jménem Lobeč. Tam se podařilo zachránit jednu významnou technickou památku – parostrojní pivovar.
Původně renesanční pivovar byl jedním z prvních, ve kterém se koncem 19. století zaváděl parostrojní provoz projektovaný proslulým pivovarským inženýrem Josefem Rosenbergem.
Jednou z historicky nejcennějších částí pivovaru je renesanční sladovna. Jde o dvojlodní prostor s hřebínkovou klenbou, které vévodí obrovský náduvník – namáčecí káď, která sloužila k namáčení surového ječmene.
Namočený ječmen se následně rozprostřel na kamennou podlahu a nechal vyklíčit. Podlaha z místního pískovce je původní, stejně jako valená klenba začerněná od sušení sladu, která odkrývá autentickou podobu sladovny z období okolo roku 1600.
Do lednice se vešel celý místní rybník
Typologie trojlodního ležáckého sklepu, který si v Lobči můžete prohlédnout, je patentovaná jako takzvaný Rosenbergův systém. Je unikátní svým řešením. Díky podzemní vodě nebylo v Lobči možné vybudovat podzemní sklepy, které bývají v pivovarech běžné. Rosenberg proto vyprojektoval ležácký sklep tak, aby mohl být nad zemí, a přesto zajistil dostatečný chlad pro deset tisíc hektolitrů piva.
Prostřední loď má stropy vysoké téměř dvacet metrů. Do tohoto prostoru se světlíky sypal led z místního rybníka. Tato lednice přitom pojala až 750 kubíků ledu. Průduchy ve stěnách se potom už přirozeně chladily postranní lodě – neboli ležácké sklepy. Lednice byla projektovaná tak, aby v ní led vydržel až dva roky pro případ, že by nastala mírnější zima.
V parostrojním pivovaru v Lobči se dnes pivo znovu vaří, i když pouze řemeslně v malém množství. V prostoru bývalé varny dnes najdete výčep a zrzavý mok si tak můžete vychutnat v autentickém prostředí.
A pokud vás historie piva i této technické památky zajímá, přijďte na jednu z exkurzí, které pravidelně vede majitel pivovaru, architekt Pavel Prouza, díky němuž tato památkově chráněná budova znovu ožívá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V systému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby, říká šéf Nejvyššího kontrolního úřadu
-
Místo ‚informativní schůzky‘ detektor lži. Nezávislé maďarské novináře vyslýchala tajná služba
-
Exministr Káčer: Padáme do bahna. Agent Fico jel do Moskvy jako ‚ruská šlapka‘
-
ONLINE: Ukrajinský pilot F-16 během jediného letu zneškodnil šest ruských střel, tvrdí Kyjev