Richard Češka: Nejvíc lidí u nás umírá na nemoci srdce. Ke zdravému životnímu stylu je musíme motivovat
Profesor Richard Češka je přední český preventivní kardiolog, který právě prevenci zdůrazňuje ze všeho nejvíc. „Byla by to ideální situace, kdyby se nám podařilo zabránit všem kardiovaskulárním onemocněním, ale tak to samozřejmě není. Daří se nám to jen zčásti,“ říká v pořadu Alex a host.
„Umíme posunout infarkt třeba z padesáti na sedmdesát let. Takže páni kardiologové potom dostanou na stůl staršího pacienta.“
V současné době přitom stále platí, že nejvíc lidí u nás umírá na nemoci srdce a cév. „V České republice umírá ročně zhruba 110 000 lidí, z toho padesát tisíc na kardiovaskulární onemocnění a necelých třicet tisíc na nádorová onemocnění. Takže stále platí, že na nemoci srdce se umírá častěji než na nemoci jiné,“ říká a zmiňuje přitom, že kartami značně zamíchal covid.
„Lidé přestali docházet na preventivní vyšetření. Naštěstí už se teď situace výrazně zlepšila. Mám pocit, že lidé se na prevenci dívají racionálně. Jediný problém je ten, že přijdou na kontrolu, ale už se tolik neřídí doporučeními.“
Nejdůležitější je motivace
Zmiňuje také, že není potřeba pacienty strašit, spíše je motivovat. „Rozlišujeme nefarmakologickou a farmakologickou léčbu. Ta nefarmakologická doporučení jsou dieta, pohyb, omezení kouření, ale někteří třeba řeknou, že mají jídlo rádi. Potom se je snažíme motivovat, aby to udělali třeba pro svoje děti nebo vnoučata. Někdy dokonce musíme motivovat lidi k tomu, aby brali prášky. Spousta lidí má totiž předepsanou medikaci, ale vůbec ji neužívá.“
„My přitom žijeme v době medicíny založené na důkazech. Léky, které dáváme na cholesterol nebo snižování krevního tlaku, byly ověřeny na stovkách tisíc nemocných, kteří z léčby jednoznačně profitovali.“
„Navíc si myslím, že lidé by měli tyto věci znát. Když se zeptáme deseti lidí na ulici, jaký je jejich tlak nebo cholesterol, tak pochybuju, že více než jeden bude hodnotu vědět.“
Jak poznat, že srdce nefunguje správně?
Coby preventivní kardiolog dává důraz zejména na prevenci. „My bychom si měli nejdříve stanovit riziko a rizikové faktory, tedy cholesterol, krevní tlak, krevní cukr. To je ta prevence a tam je třeba začínat.“
„Klasické příznaky onemocnění srdce jsou pak bolest za hrudní kostí s projekcí do krku, ramene a do zad. Můžeme mít také bušení srdce, pocit nepravidelnosti srdečního rytmu a dušnost. To jsou takové základní příznaky.“
Co se týče diety, často diskutovaným tématem je vliv kávy na krevní tlak. Podle Richarda Češky ale káva neškodí. „Existují dokonce data, že káva prospívá. Škodí snad jen malé skupině lidí, u které může vyvolat srdeční arytmii nebo ji zhoršit. Tuším, že někde se uvádělo, že pít se může až pět sedm šálků denně.“
Profesor Richard Češka také vysvětluje, kde se vzalo rčení „Pokud bych chtěl dostat infarkt, chtěl bych ho dostat u nás“, které koluje mezi lidmi. „My jsme, co se týče kardiovaskulární péče, na absolutní špici. Myslím, že česká medicína je obecně na velmi dobré úrovni. U nás je to také otázka dobré infrastruktury, protože když dostanete infarkt, tak se v podstatě za hodinu dostanete do nějakého kardiologického centra. Možná právě ti kardiaci spoléhají na to, že máme tak kvalitní péči, a proto nechtějí jíst doporučené léky,“ dodává v pořadu Alex a host.
Existuje něco jako rodinná zátěž a jak se projevuje? Co si myslí o výživových doplňcích a doporučuje je někdy? A co to vlastně znamená mít zlomené srdce? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
