RUBIKON

26. září 2003

Čas od času v této rubrice probírám slovní spojení, která nejsou součástí našeho běžného vyjadřovaní, ale která slyšíme z médii, když se novináři či politici pokoušejí upozornit národ na svou vzdělanost. Dnes jsou na řadě hned dvě taková najednou. Slovní spojení překročit Rubikon a kostky jsou vrženy totiž spolu souvisejí, obě se vztahují k jedné historické události.

Význam obou těch slovních spojení myslím většina z nás zná. Překročit Rubikon znamená udělat nějaké důležité rozhodnutí, rozhodující krok, který obvykle u nelze vzít zpět; když překročíme Rubikon udělali jsme něco hodně důležitého a současně nevratného. Podobný význam má věta "kostky jsou vrženy", což někteří zvlášť vzdělaní mezi námi umějí říct i latinsky "alea iacta est". V případě vržených kostek jde ovšem víc než o důležitost o nezvratnost. Nejen hráči kostek vědí, že když už jsou kostky vrženy, nedá se to vzít zpět.

Ta historická událost, ke které se obě slovní spojení vztahují, se odehrála v roce 49 před Kristem a její hlavní postavou byl římský politik a vojevůdce Gaius Iulius Caesar. Byl právě se svým vojskem dobývat Galii, když se jeho spoluvládce Pompeius rozhodl, že žádného společníka nepotřebuje, že příjemnější bude vládnout bez Caesara. Caesarovi bylo jasné, že se musí co nejrychleji vrátit do Říma, v cestě mu však stál Rubikon, řeka, která západně od Rimini tenkrát tvořila hranici mezi vlastní Itálii a Cisalpinskou Galii. Což byl problém. Ne snad proto, že by přechod té řeky byl pro Caesarovy elitní legie nějak složitý, ale proto, že podle římských zákonů tuto řeka nesměl překročit nikdo ozbrojený, tím méně vojevůdce s vojskem. Takový člověk, byť by to byl spoluvládce, byl okamžitě prohlášen nepřítelem republiky. Caesar se rozhodl, že to riskne, že udělá ten důležitý a nezvratný krok a řeku Rubikon překročí. Když k tomu vydával rozkaz, řekl prý ta slova o vržených kostkách alea iacta est. Podle některých autorů to ale bylo trochu jinak, Caesar tu větu nevymyslel vlastní hlavou, ale jen citoval starší výrok řeckého dramatika Menandra, který žil ve 4. století před Kristem. Takže Caesar prý neřekl latinsky alea iacta est, ale řecky anerrifthó kybos.

Podstatné je, že vržení kostek překročením Rubikonu se pro Caesara ukázalo jako dobrý krok. Pompeius uprchl do Řecka a Caesar se pak stal jediným vládcem Říma. Císařem, což je stejně jako ruské car či německé Kaiser, slovo, které pochází z příjmení tohoto římského vojevůdce a politika.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.