Šacovat

Slova, na nichž je německý původ takříkajíc vidět, jaksi automaticky pokládáme za nespisovná, často vulgární, mnohdy je používáme jako prostředek jazykové komiky? S výrazy pocházejícími z jiných jazyků se tohle neděje, jen k původem německým slovům máme tento emocionální poměr. Ke všemu německému nejen jazykovému máme prostě nevyřešený, a tedy vlastně nezralý, nedospělý vztah. Ale chtěl jsem mluvit o slovese šacovat. Vybral jsem si proto, že ho používáme ve dvou významech, které spolu na první pohled nijak nesouvisejí, a mně jako už tolikrát v této rubrice zajímalo, zda první pohled klame. Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že sloveso šacovat za prvé znamená: "prohledávat někomu kapsy, oděv" a za druhé "odhadovat (hmotnou) cenu něčeho, někoho, oceňovat". Takže na sloveso šacovat můžeme narazit ve větě "začal se šacovat po kapsách" a také ve větě "šacuju ho na velkého odborníka v mikrobiologii". U obou významů je ve slovníku poznámka ob., která znamená, že jde o výraz z obecné češtiny, tedy výraz ne zcela spisovný. Pro úplnost dodejme, že slovník uvádí dva další, dnes už nepoužívané významy slovesa šacovat. Znamenalo prý dříve také vymáhat výkupné a drancovat neboli plenit.

Michal Novotný

Původ slova šacovat opravdu najdeme v němčině, pochází ze slovesa schätzen, které znamená odhadovat, ocenit. Takže původní význam našeho šacovat je kupodivu ten dnes v češtině méně užívaný. Druhý význam, v češtině obvyklejší, totiž prohledávat něco či někoho, se v němčině nevyskytuje, z němčiny vlastně tedy nepochází. Vznikl až v češtině; snad tak, že kvalita textilu, a tedy také šatů se zjišťuje, odhaduje, oceňuje hmatem. Když se šacovaly, tedy hmatem oceňovaly, šaty, vypadalo to, jako že se prohledávají.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.