Sametová revoluce přinesla do Milovic naději na normální život. Ohlušující rachot stíhaček nahradil dětský smích

15. listopad 2019 09:10

Středočeské Milovice byly v době Sametové revoluce obsazené sovětskou armádou. Vedle desítek tisíc vojáků a jejich rodin bydlela jen hrstka českých obyvatel. Vojáci nemilosrdně drancovali přírodu i domy, kde bydleli. Listopad 1989 místním přinesl naději, že Milovice budou zase normální obcí.

„Víceméně to proběhlo poklidně, aniž by Rusové tušili, že se něco takového děje,“ vzpomíná na 17. listopad roku 1989 první polistopadový starosta Milovic Miloslav Müller. Z Milovic jezdil nejprve demonstrovat do Prahy, později se podílel na založení místní pobočky Občanského fóra.

Pamětník a vojenský historik Aleš Kubeš vzpomíná nejen na založení Občanského fóra, u kterého byl též přítomný, ale také na protestní pochod, který prošel celou obcí. „Příznačné bylo, že v ten den Rusové nesměli vůbec ven, aby se nedostali do konfliktu s českým obyvatelstvem,“ vzpomíná pan Kubeš. „Prošlo se celou Balonkou, což byla ta část obsazená ruskými rodinami, ale bez jakýchkoliv incidentů.“

Historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek našel v archivech dopis z prosince 1989, ve kterém se zástupci milovického Občanského fóra obrátili na federální vládu a stěžují si na přítomnost sovětských vojsk. Upozorňují nejen na nesnesitelný hluk z nadzvukových letounů, ale také na znečištěné životní prostředí a zmiňuje i oběti na životech československých občanů.

Obyvatelé Milovic se v prosinci 1989 obrátili na vládu se stížností na okupační vojsko

Poslední sovětský voják opustil Milovice v červnu 1991. Vybydlené domy dostaly nový kabát a do obce se přistěhovaly tisíce mladých. Tam, kde zněla ruština, dnes uslyšíte hlavně dětský smích.

Spustit audio

Nejnovější zprávy

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.