606xxx778|zdravím mim světlem je moje 19 léta kočička Galinka milující
724xxx657|JE MI 70LET A MIMU PEJSKOVI JE POTESI MNE KDYZ SA RANO PROBDIME A NIC NAS NEBOL PEJSEK ma12 A UZ JE NEMOCNY TAK JSEM RAD ZE NEJAK ZIJEM TONDA Z MORAVY
AGATA|Krásnou sobotní noc, krásné téma. A mě to nedá... Mým světýlkem v tmách je kočičí vrnění a ti chlupáči jsou důvod, proč má smysl překračovat i mnohé kamení, které je nám občas pod nohy házeno. Soužití se zvířaty všeobecně je neskutečná energie, terapie a dostáváme od nich vše zcela nezištně. Takže oplácet jim jejich zájem o nás je další jiskra života. Mezi námi lidmi chybí ta čistota a přijímání žití bez výhrad. Takže těm svým vrnícím světýlkům děkuji, že jsme se našli a souzníme.
Blanka z Prahy|Krásný večer, milý pane Karle.Den byl dnes i sváteční s Vašim celodením programem,který jste nám připravil a my se dozvědělihodně zajímaostí, stejně jako vždy.když jste s mámiA to je taky moje dnešní ragot a k tomu krásné písničky s Vašim dokonalým vvýběrem pro čas, u kterám právě mluvýte.Další radost a nesmírné potěšení,že jsem mohla slýšet,po dlouhých letech písničku a to uskutečnění se vzpomínkou mne donutilo k slzám,to proto,že emoce nevydržela přval štěstí,Každá květinka, milé slovo, úsměv a vše co považuji za krásné , prosvěcuje mou doši a srdce.Mám v mysli jedno velké plápolající světlo ke kterému se stále obracíma a i když někdy ubírá na své záři, život bez něj, si nedovedu představit.Snad mi niky neshasne, dokud tady budu.Všm přeji pohodové předvánoční dny. Blanka
Vladimír|Milý pane Karle. Můj jednaosmdesátiletý svět se rozsvítil několikrát. První světlo jsem spatřil v roce 1937 a od roku 1963 do mého těla vniká jiskra, která,která zapaluje životní bytí. První zápal nastal v roce 1964, kdy se nám narodilo první dítě, druhé zažehnutí bylo v roce 1985, kdy mě přibyl titul dědeček a od roku 2013 pak pradědeček naší Laury, Šimona a Beaty. Tato pravnoučata nám dávají nový smysl života a neskrývanou lásku. Každá nová jiskra v srdci ať Vás hřeje, to Vám Vladimír z Přerova přeje.
Marta z Moravy|Milý pane Sladký, milí posluchači Noční linky. Od rána přemýšlím, kdo nejvíc dokáže potěšit moje srdce. Na prvním místě jsou to obě moje děti, vnuci, zeť a velká řada úžasných přátel. Zrovna dnes mě neplánovaně navštívila kamarádka se svým přítelem, se kterou jsme si dlouho plánovaly setkání.Prožila jsem s nimi kouzelné 2 hodiny. Ráda vařím a dnešní pochvala a poděkování od syna mně také naplnila radostí,že mohu být pro druhé užitečná. Těch drobných radostí je každý den tolik, že stojí za to žít a pociťovat vděčnost za všechny, kteří nás činí šťastnými a spokojenými. Těším se na příběhy dnešního večera .Zdraví Marta z Moravy.
Helena|Mily pane Sladky, muj oblibeny umelec (Leonard Cohen) to napsal a nazpival nejlepe - "There is a crack in everything, that's how the light gets in - vsechno ma sve sramy, ale skrz ne pronikne svetlo". Nadeje je pro me to svetlo. Nadeje mi dava silu se nikdy nevzdat, nenechat se porazit okolnostmi, strachem a malichernymi vecmi, ktere se pouze zdaji dulezite a velke. I kdyz je mi zle, mam nadeji na lepsi zdravi, na lasku, na dustojny zivot, ktery budu vzdycky schopna nejen zvladnout, ale i si uzivat. Nadeji na to, ze vsechno se diky tomu malinkatemu svetylku promeni v neco krasneho. Prece i nadherne, vonave ruze maji trny a vyrustaji z cerne, spinave hliny. Minuly tyden me moc potesily dcery, obe dve si na me vzpomnely tak, jak i ja na ne vzdycky myslim a s tou radosti se ve me ta nadeje znasobila a teple slunecni svetlo v sobe nosim kazdy den. Preji vsem, aby dokazali to zarive svetlo nadeje videt i v te nejmensi skvirce nesnaze a nepohody, a aby je promenilo tak, ze budou vedet, ze zase bude lip.
