Dana|Náš dům byl stále několikagenerační a řekla bych i pohodový. Jeden čas nás tam bydlelo i dvanáct. Moji rodiče, bratr, já a tatínkova maminka, nastěhoval se tam maminčin tatínek, já se vdala a bydlela tam s manželem, bratr se oženil a bydlel tam s manželkou a dvěma dětmi. Nakonec si bratr postavil dům a odstěhoval se, já se přestěhovala do města, rodiče zemřeli a dům je prázdný. Ale musím říct, že stále jsme spolu vycházeli dobře, v našem domě vládla pohoda a tolerance. Přeji všem pohodu a dobrou noc.
Daniela Berlín |Dobrý večer paní Barboříková . Pocházím z malé rodiny, měla jsem jen jednu pratetičku, neuvěřitelně hodná dáma. Strýčka a to byl velice veselí pán. Maminka nám brzo zemřela , tak jsem byla upjatá na sestře a otci. Když jsem se vdala , tak od té doby se naše rodina zvětšila. Ale ani s otcem a ještě , horší bych si nedovedla bydlet s tchýni dohromady. Nemám ráda rady a od tchýně vůbec ne. Vztah jsme měli dobrý ,ale každý na svém písečku. Nesnesla jsem ,když mi dával někdo rady do výchovy děti . Mám vynikající vztah s bezdětnou dcerou a jejím mužem. Máme perfektní vztah se synem a jeho manželkou . A neuvěřitelnými dospělými vnoučaty. Ale nechtěla bych ,ani s jedněmi žít dohromady. Každý máme své . A proto velmi ráda finančně a i jinak pomáhám, ale nechávám je svobodně žít. Mám je všechny moc ráda , je krásné ,když se v týdnu o Vánocích často scházíme . A těšíme se na Velikonoce ,kdy se zase všichni v klidu a zdraví sejdeme. Krásný Advent všem přeje Daniela
Jana|Bydleli jsme dlouho s rodiči a pokud ne, tak jsme k nim pořád dojížděli. Nehádali jsme se, to ne, ale není možné, aby nedošlo nikdy k výměně názorů. Buď by jeden pořád ustupoval a poslouchal a nebo jeden pořád nařizuje a neposlouchá. Hádka nemá cenu, pohádat se a nebavit, ale výměna názorů neškodí, nemůžeme přece pořád přebírat názor někoho jiného a neuplatnit tu svoji pravdu. Manželovi rodiče měli rádi jen jeho bratra a ten dělal všecko správně, i když neměl pravdu. A bylo by přece nespravedlivé se neozvat.
jarka ze Slaného|Dobrý večer všem posluchačům.Toto téma mě zaujalo protože k tomu mám co říci.Máme velký dům kde v přízemí bydlím já s manželem,v 1 patře dcera s rodinou a ve 2patře syn s rodinou.Děti to tak chtěli ,my jsme byli také rádi že budeme všichni spolu .bezvadně to fungovalo ale jak přibývali vnoučata začaly přibývat problémy a neshody hlavně mezi dospělými.Nechci popisovat podrobnosti ale dnes je to tak.Dcera už s rodinou bydlí půl roku ve vlastním domě který si koupili a zvelebují si ho ,je to od nás dost daleko tak když je chceme vidět musíme za nimi.Syn se také s rodinou budou stěhovat do svého,ti domek nechtějí ,koupili si velký byt v Praze kde mají práci .Takto to dopadlo,nakonec tady zůstaneme sami,určitě to finančně nezvládneme a budeme muset dům také opustit.Dnes vím že jsme udělali chybu.Mladí mají být od začátku sami,spolehnout se sami na sebe ,tři rodiny v jednom domě to nemůže dobře dopadnout i když jsou to sourozenci .To je moje zkušenost.Všechny zdravím Jarka
Alena|Dobrý večer. Já žila s rodiči ne úplně denně, ale měla jsem u nich trvalé bydliště vlastně až do šedesáti let. Pak jsem je doopatrovala a odstěhovala se do města. My jsme si celý život dobře rozuměli, ale to neznamená, že jsme se nikdy nepohádali. To by ani nebylo možné, aby všichni měli stejné názory, i když jsme ze stejné rodiny. Ale nikdy jsme neřešili, že bychom se nebavili, hádky nebo teda spíše rozpory nikdy nebyly tak vážné. Ale udivuje mne, že někdy i do Noční linky volají někteří posluchači, že se nikdy v životě nepohádali, to by ani nebylo možné, aby neměli jiné názory než jejich protějšek třeba za padesát let. Bylo by taky asi dobré zeptat se jejich protějšku, zda má ten jistý názor. Já osobně se nějak zlobit nechci nikdy, protože s přibývajícím věkem se dá rozpor hůře urovnat.
Helena ,Matylda|Umění žít není umění hrát s dobrými příbuznými,ale umět žít se špatnými povahami příbuzných. Kouzlo žití hrát se srdcovým esem a srdcovou dámou.Někdy je i náhoda blbec.Jsou i černé dny,v slzách.Některé ženy řvou,a své tělo rvou,cestou zbytečnou.Všechno je mi putna,hlavně že mi ŽIVOT chutná.*
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČER P.JARUŠKO A POSL.N.L.V MÉ RODINĚ SE TO NIKDY NEHÁDALO ,V SOUČASTNÉ DOBĚ KDY JSME PŘEPSALI DŮM NA NÉJSTARŠÍ DCERU A BYDLÍME U NÍ TAK TO TAK BUDE POKRAČOVAT I KDYŽ ONA SI ÚZKOSTLIVĚ HLÍDÁ POŘÁDEK.JÁ DOUFÁM ŽE SE MĚ PODAŘI V NAŠÍ RODINĚ UDRŽET KLID A POŘÁDEK AŽ DO KONCE MÉHO VLIVU NA CHOD NAŠÍ RODINY.JEŠTĚ JEDNOU VÁS ZDRAVÍ FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Sylva|Dobrý večer, jako dítě jsem bydlela s rodiči a prarodiči v rodinném domku. Bydlely tam i tety a později se přiženil "strýc". Byl to ideální čas, se všemi jsem si samozřejmě rozuměla, tedy...s mamkou nejméně. Ale už je to pryč a vše odpuštěno, čeho lituji že je pryč - dům a zahrada. V tom domě všichni spolu vycházeli dobře až na drobné rozepře mezi manželi. O Vánocích jsme se sešli u jednoho stolu pod krásným stromečkem a byl to skutečný Svátek. Dnes když jsem sama babička, je to úplně jiné, Vnuci jsou prima, celá rodina spolu dobře vychází ale já bydlím kousek dál, ovšem dojít mohu i pěšky. Když mě budou potřebovat, přijdu, ale jinak každý máme své soukromí a jiné potřeby. Když byli kluci ještě menší, našli pod stromečkem tolik dárků a dárečků, že například trička či knížky ode mne odhodili stranou, protože stavebnice a podobné hračky lákaly více. Říkám si co bude dál...možná nastane čas být všichni pohromadě a pomáhat si v těžších časech? Obavy ale nemám, zažila jsem i materiální chudobu a to byly ty nejhezčí chvíle! Horší je když má člověk všeho nadbytek.....
