Sokol vznikl už v předminulém století. Přesto i dnes oslovuje mladou generaci

Sokol byl budován na principu rovnosti a v duchu demokracie. Sokolové si proto tykají a oslovují se „bratře“ a „sestro“. Mnohé ze svých principů uskutečňovali dříve, než se staly společenskou normou. Zakladatelé Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner vycházeli z požadavku harmonického rozvoje tělesných, duchovních a mravních vlastností člověka.

„První slet byl v roce 1882, tedy k 20. výročí založení Sokola,“ vysvětluje kurátorka Národního muzea Šárka Rámišová. „Samozřejmě všechno bylo mnohem menší, konalo se to na Střeleckém ostrově. Skupinka asi 500 mužů secvičila sestavu a jejich tempo se udávalo údery holí o zem. Hudba přišla až později.“

Pro sokoly jsou důležité i symboly. Prapor Sokola navrhnul Josef Mánes. Na bílou stranu, olemovanou slovanskými motivy, Mánes umístil velký nápis Sokol. Červenou stranu praporu zdobil obraz bílého sokola v letu a heslo Tužme se. Původní podobu odznaku navrhnul malíř Mikoláš Aleš. Sokolskou brannost prezentoval kroj, ve kterém sokolové původně cvičili.

Národní muzeum má ve své sbírce tisíce předmětů, které se týkají sokolů. Jsou tam skutečné rarity. „Ve sbírkách je například vycpaný pes Kvik, který patřil jednomu ze zakladatelů Jindřichu Fügnerovi. Je tam i postel, ve které Jindřich Fügner zemřel,“ popisuje obsah sbírky kurátorka Šárka Rámišová.

Vycpaný pes Kvik zakladatele Sokola Jindřicha Fügnera|foto:archiv sbírky oddělení Historie tělesné výchovy a sportu Národní muzeum Praha

Sokolské myšlenky jsou stále živé. Dokladem toho je i příprava dalšího už XVI. Všesokolského sletu. Ten se letos koná 1.-6. července. Do Prahy zamíří tisíce nadšených sokolů.