Spasitel

Spasit je podle Slovníku spisovného jazyka českého za prvé umožnit někomu spasení, tedy vlastně věčný život, za druhé, v nenáboženském smyslu, spasit znamená zachránit někoho od záhuby či z nebezpečí a za třetí se sloveso spasit používá v obecné češtině jako synonymum výrazu prospět. Slovo spasitel rovněž používáme nejen v náboženském smyslu, spasitel je také prostě zachránce či vysvoboditel. Hezké je podle mne přídavné jméno spásný, které se vyskytuje ve spojeních spásná myšlenka či spásný nápad pro myšlenky a nápady, které nás mohou zachránit. Všechny řekněme nenáboženské významy slov spasit, spasitel, spasení jsou až druhotné, tato slova vznikla v náboženském prostředí, bylo přímo nutné, aby vznikla, bez překladu řeckých slov sozein a soter se vlastně příběh Ježíše Krista nedá vyprávět a vykládat. První věrozvěstové tedy do takzvané církevní slovanštiny zavedli slova spasti a spas. Spas je náš dnešní spasitel. Pokud vám slova spasit, spasitel, spása a spásný připomínají slova pást, pastýř a pastevec, jste na správné stopě. Věrozvěstové si totiž slova, která my dnes v češtině známe v podobě spasit a spasitel, takříkajíc nevycucali z prstu, při jejich tvorbě vyšli ze starého slovanského pasti, tedy vyhnat dobytek na pastvu a tam ho hlídat. A právě význam hlídat, chránit měli na mysli, když z pasti vytvářeli spasti. Pasti bylo chránit, spasti znamenalo zachránit. Spas pak byl ten, kdo nás zachránil. Staří Slované novým slovům určitě rychle a dobře porozuměli, pocházela vlastně z jim důvěrně známého zemědělského prostředí.

Michal Novotný

Pozoruhodné určitě také je, že do příbuzenstva patří ruské slovo spasibo. To je totiž zkrácenina původního spasi Boga, tedy chraň Boha, slav Boha, děkuj Bohu.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz