SPATRA
Den před tím, než se minulý týden odvolávala a neodvolala vláda, promluvil ve sněmovně ministr financí Bohumil Sobotka. Jeho projev byl mimořádný, takový řečnický výkon umí podat jen málokdo, uznávali prý i odpůrci vlády. Ministr Sobotka mluvil vášnivě, promyšleně, celkem asi hodinu a k tomu spatra, což nezapomněl zdůraznit skoro nikdo.
O politické budoucnosti mladého ministra nechme spekulovat ty, kteří to mají v popisu práce, a my se v této jazykové rubrice zaměřme na slůvko spatra.
Jeho význam je drtivé většině z nás jasný. Když se řekne, že někdo mluvil spatra, znamená to, že mluvil zpaměti, že svou řeč nečetl ani z papíru, ani třeba z televizního čtecího zařízení. Spatra se ale dá nejen mluvit, spatra na někoho také můžeme koukat. To ovšem nemá nic společného s řečnickými schopnostmi, to souvisí s vychováním. Když na někoho hledíme spatra, díváme se něj povýšeně, s despektem, pohrdavě, přezíravě.
Ti, kdo už někdy přemýšleli o původu slůvka spatra a napadlo je podstatné jméno patro, mají pravdu. Další otázka však zní: jaké patro? Pater přece známe víc. Ano, Slovník spisovného jazyka českého uvádí celkem pět významů tohoto výrazu. Za prvé je patro poschodí v domě, pak něco, co svým tvarem či umístěním domovní patro připomíná, například bylinné patro v lese, za třetí, říká slovník, je patro místo ve stodole nad mlatem, za čtvrté stropní trám nade dveřmi a konečně za páté přepážka mezi ústní a nosní dutinou. Všechna tato patra souvisejí, významově vycházejí jedno z druhého. Na počátku prý byl ten stropní trám. Proč ale se trám jmenoval právě patro, není odborníkům jasné. Ale to je poslední nejasnost, všechno ostatní už je zřejmé: trám dal jméno trámovému patru ve stodole a toto patro pak jednak patrům v domech a pak také přepážce, kterou máme všichni v ústech. Jak poschodí, tak část úst připomínají patro ve stodole.
A co příslovce spatra, kterým jsme začali... Zase: podle toho, které. To vyskytující se ve spojení se slovesy hledět, koukat, dívat, souvisí s patrem ve stodole. Když se na někoho koukáme spatra, koukáme na něj svrchu, jako bychom byli na patře ve stodole, a on kdesi dole na zemi. Když ale mluvíme spatra, nemá to nic společného se stodolou, jde o patro v ústech, to je totiž místo, kde se tvoří hlásky. Když mluvíme spatra, nepotřebujeme k tomu ani papír, ani knížku, ani čtecí, potřebujeme k tomu jen to patro, kde spatra tvoříme slova.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
