ŠPIRITUS
Včera jsem začal povídat o jazykovém zákulisí názvu americké sondy Spirit, která teď úspěšně pracuje na Marsu v kráteru Gusev. Řekl jsem, že anglické slovo spirit mimo jiné znamená duch a že pochází z latinského spiritus, které má týž význam a které vzniklo ze slovesa spirare, vanout, dýchat. Stručně jsem také upozornil na to, že v mnoha jazycích je duch a dech praktický totéž, což souvisí s tím, že dýchání je projevem života. A slíbil jsem, že dnes objasním, jak do stejného jazykového příbuzenstva patří poněkud obhroublé pojmenování alkoholu, zvláště toho téměř stoprocentního. Tedy co má špiritus společného s duchem, dechem nebo možná přímo s duší.
Mohou za to alchymisté. Ti si při provozování činnosti, které se ve Werichově Císařově pekaři krásně říká patláma, patláma, všimli, že když zahřívají víno, začne z tekutiny vycházet cosi, co výrazně voní, bez čeho však víno už nemá ty účinky jako předtím a co se hlavně dá ochladit, čímž vznikne tekutina silnější než ta původní. Tak byla vynalezena výroba slivovice destilaci, jak se naznačuje také ve zmíněném filmu. To nehmatné, neviditelné, a přesto velmi důležité cosi, co vycházelo z vína, připomínalo duši. Ta je také nehmatná, neviditelná a bez ní naše tělo už jaksi není to ono. A tak alchymisté ono něco ve víně pojmenovali latinsky spirit vini, tedy duch vína. Později se tomu začalo říkat méně poeticky líh a nebo také vulgárně špiritus. Od americké sondy Spirit jsme tedy dostali hodně daleko, ke středověkým alchymistům. Takže bychom se zase měli vrátit na Mars, do kráteru Gusev, kde Spirit pracuje, a říct si, proč se tohle dnes tak slavné místo jmenuje právě Gusev.
Jenže čas vymezený pro tuto rubriku jsem už vyčerpal, takže o jméně kráteru budeme mluvit zase až zítra.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
