Stanislav Lehký v Tandemu

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, z Tandemu vás zdraví tak jako každý všední den i dnes Jan Rosák. Samozřejmě i dneska je tady se mnou náš host. Hned na úvod musím říct, že ať tenhle člověk jí, nebo nejí, tak je vždycky lehký. On má prostě tu výhodu, že se jmenuje Lehký. Vy ho možná znáte z jeho televizních nebo divadelních rolí, ale já vám ho dneska představím jako svého partnera na Tandemu. Do studia přišel herec Stanislav Lehký. Stando, zdravím tě a vítám. Ahoj. 

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ahoj, ahoj. Zdravím všechny posluchače.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než spolu šlápneme do pedálů Tandemu, tak se rozehřejeme písničkou.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dneska je hostem Tandemu herec Stanislav Lehký. Ale já, když jsem říkal, že ať Standa jí, nebo nejí, tak je vždycky lehký, tak to neplatilo, když jsme spolu alternovali roli Valouna, tam jsme tedy lehcí nebyli. 

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
To ne, tam jsme měli hodně, hodně na sobě vatonů a byli jsme takoví jako nepřehlédnutelní.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, hodně kilogramů jsme nosili. No, ale než jsi se k tomu propracoval, tak samozřejmě bylo dětství a potom mládí. Tak začneme od toho Adama, tedy respektive od malého Standy. Kdepak ses narodil?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Já jsem se narodil v Praze.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty seš Pražák?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano, ano, v Táborské ulici. Kdysi tam byla nějaká Šrámkova poliklinika, potom to byla Táborská ulice, pak to byl normálně OÚNZ, že jo. A shodou okolností, když jsem potom vlastně vystudoval nebo končil základní vzdělání v Novém Boru, kde jsem vlastně celé dětství žil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to? Co tě tam zaválo?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Maminka mě tam zavála, nějakým způsobem jsem se tam ocitl, a tím pádem jsem se dostal v tom Novém Boru vlastně poprvé díky paní učitelce češtiny k nějaký básničce. Pak se mi strašně zalíbila kytara, tak jsem se učil u jednoho pána soukromě hrát na kytaru a takový to krásný brnkání u vohníčku pro holky. A bylo to takový jako ten /nesrozumitelné/, já jsem se učil ty písničky a ty Niagary a bylo to nádherný, jako fungovalo to. No a pak jsem samozřejmě šel do Prahy na školu. Respektive já jsem se hlásil na nějakou střední školu, na kterou jsem nebyl přijatej. A když mi přišlo, že nejsem přijatý, tak jsem si říkal, co budu dělat dál. A najednou jsem viděl jaderná průmyslovka, respektive Průmyslová škola jaderné techniky, já říkám, to je vono. Já vůbec nevěděl, co to je, ale poslal jsem tam přihlášku, udělal jsem nějaký zkoušky, tak samozřejmě ne úplně na nejlepší, že jo, ale byl jsem přijatý. A vod tý doby vlastně jsem studoval jadernou fyziku, jadernou technologii, reaktory. A protože mě vždycky jako zajímaly ty stroje strašně moc, tak vlastně jsem si poprvé tam ozkoušel, co to je navrhnout odstředivé čerpadlo v mých 17, 18 letech.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, to já vůbec nevím, že ty máš tohle to exaktní vzdělání. A dokončil jsi tu střední?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano, ano, samozřejmě jsem to dokončil. O rok pozdějc, než jsem měl, poněvadž jsem propadl z jaderné fyziky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, no tak to jsou takový drobnosti, že jo.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Zapomněl jsem, dodnes si to pamatuju, když se mě zeptal pan profesor, z čeho jsem propadl, to bylo z otázky, jakou středně volnou dráhu má neutrino. Víš to, Honzo?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jakou středně? Dlouhou. 

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano, je to rozměr galaxie. Tak na to jsem vyhořel a šel jsem znovu opakovat třeťák. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, no a tak po skončení téhle té střední školy jsi pokračoval v dráze jaderného fyzika?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
No, vlastně ne. Já jsem, když jsem tohle to ukončil, že jo, tak jsem pochopitelně nevěděl, co bude se mnou. Měl jsem rád přírodu, jezdili jsme na tábory. Tenkrát vlastně to hodně organizovalo to SSM, takže jsme tam všichni byli. A bylo to i kvůli tomu, že tam byly holky a bylo to nádherný jako, jo. Nebyly počítače, to bylo taky nádherný. Měli jsme vlastně ty svoje touhy a dívali jsme tak jako samozřejmě, kdo co má novýho ze Západu, tak to bylo logický, že jo. Nicméně jsem nevěděl, co bude. Tak když jsem jako pojal takové to podezření, že bych se mohl přihlásit na divadelní akademii.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo ti dal takovej impuls k tomuhle tomu?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
To bylo vlastně taky ještě na průmyslovce, protože já jsem se tam na internátu, když jsme bydleli v domově mládeže, tak tam třeba Ivan Ženatý, jako tam byli kluci z konzervatoře hodně, tak Ivan Ženatý se tam učil rozklady ve sklepě. Byla tam spousta jinejch známejch kluků, který dneska jsou velmi dobří hráči. Tak vlastně mě to tak jako napadlo, že by to mohlo bejt zajímavý. Částečně tam byli nějaký kluci, kteří dělali i, myslím, herectví, ale už si nepamatuju přesně, kteří to byli. No a od toho jsem se odpíchnul. Ale protože jsem se nedostal napoprvé, tak jsem šel dělat šponaře v ČKD kompresorech.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šponaře. To jsi to teda hodně šponoval, ten svůj život. No, ale nakonec to klaplo. A jak to klaplo, tak to si Standou Lehkým popovídáme za chvilku.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Standa Lehký je herec, herec, který je teď v současné době v angažmá v Městských divadlech pražských, ale samozřejmě, že je to taky potenciální pacient jako my všichni. To znamená, že svým způsobem občas přijde do kontaktu jaksi s lékaři, s medicínou a u něj zvlášť ještě je to pikantnější v tom, že manželka je lékařka, je internistka. Prosím tě, manželka taky děkovala a odcházela?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ne, ne, ne, protože ta je v soukromé ordinaci a tam platí jiná pravidla, že jo. Tam se pracuje od do, tam nejsou služby, nic, je to na poliklinice. Nicméně já jsem velice rád, že se to podařilo těm lékařům dotáhnout do tohohle toho zdárného konce, byť samozřejmě je to kompromis, to asi věděli všichni, že by to mělo být. Akorát mě na tom nejvíc mrzí to, že se tak ošklivě vyjadřovali o nich vlastně ty frikulíni naši, ta politická reprezentace, která se tak jaksi vyjadřovala, protože to mi úplně dává jasnej návod k tomu, že tam prostě jsou napojený nějaký ty penězovody, že se to odsává, protože ti různí političtí představitelé potřebujou mít pod sebou nějaké firmy, které je dotujou, jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle ty to vidíš, no. No, a ten způsob, jakým to ty odbory prosazovaly, ti nevadil? Takovej trošičku agresivnější.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Jako, že náš exitus - váš exitus? Tak je to, bylo to důrazné, nemusí se to každému líbit, tomu rozumím. Nicméně, když si pamatuju, co moje žena kdysi ještě pracovala v nemocnici, konkrétně v Pardubicích, kde vlastně jsme se poznali a vzal jsem si ji, tak tam bylo běžné, že, ale to mě jako překvapovalo, že prostě ona mi odešla v pátek ráno a vrátila se mi v pondělí odpoledne. Na interně se pracovalo sobota, neděle komplet. Takže, to bylo velmi jako divné, jak je to možný. Bral jsem to jako, že je to daň tomu, že je to lékař. Ale vono najednou, když potom se to děje jako víckrát do měsíce, tak to není dobrý.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, dobře. Tak měl jsi si možná zkontrolovat, jestli je celou dobu v nemocnici, víš. Ale to už ti nebudu sahat do svědomí. Každopádně takhle se dívá na akci Děkujeme, odejděte můj dnešní host Stanislav Lehký.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Po písničce se se Stanislavem Lehkým, mým dnešním hostem, se vracíme zase k němu, to znamená k herectví. Od té medicíny po písničce jsme zase v divadle. Ty jsi k tomu ještě, Stando, něco měl, protože jsi. Jo? Ty jsi měl ještě nějakej pocit, že bysme.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Já jsem jenom chtěl říct k tomu, co jsi říkal před tím, že jsem si měl zkontrolovat, zdali v tý nemocnici je, nebo není. Tak jenom říkám, že jestliže mě někdy Pánbůh políbil, tak je to v té mé ženě. Jo a v těch zdravých dětech, zaplaťpánbůh zdravých dětech, které spolu máme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, říkáš, že jsi se s ní seznámil v Pardubicích.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano a omylem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to většinou tak bejvá. Ale ty omyly, když to takhle vyjde, jdou, fungují.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Jsou dvacetileté potom, až třicetileté, čtyřicetileté.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. Ale, prosím tě, než k tomu došlo a než ty jsi dostal angažmá herecký v Pardubicích,tak jsme skončili u té tvé kariéry vlastně tím, že jsi se hlásil na DAMU. Čili, pak jsi se na DAMU dostal.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano, ano. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vystudoval jsi v kterém roce?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
To byl rok vlastně 84, kdy jsme jako absolvovali. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo byl v tom ročníku?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
V tom ročníku se mnou byl třeba kolega Martin Zahálka z vinohradského divadla, Jitka Sedláčková, která je taky, myslím, že na Palmovce stále. Pak je to celá parta lidí v pardubickém divadle, že jo, Jirka /nesrozumitelné/, Petr Dohnal, jo a tak dále. No a hlavně, koho jsme tam strašně milovali, byla Jana Hlaváčová, která nás učila a Jirka Klem, kterej byl náš pan profesor, jo. A vedoucí byl pan František Laurin, který to všechno zaštiťoval.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jak to bylo po DAMU? Mám takovej pocit, že celá parta šla do Pardubic.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Beze mě, beze mě. Ta parta šla asi v šesti lidech do Pardubic. A já jsem byl koupený tenkrát panem režisérem Tarantem do Kolína. A on tam potom byl nějak dva roky a já jsem vzápětí odcházel na vojenskou základní službu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi byl normálně na dva roky?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ne, no, jako absolvent. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako absolvent, tak na rok.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
No, no. Takže, tím pádem já jsem skončil v Plzni, což bylo výborný, protože jsem furt chodil do divadla v Plzni a tam jsem právě chodil na kolegu Martina Zahálku, protože ten tam byl také v té Plzni angažovanej. Ale ten už měl vojnu za sebou jako dvojročák tenkrát. Takže, když potom jsem se po roce vracel, tak jsem rovnou dostal nabídku, protože mezitím už zase pan Tarant odešel z Kolína do Pardubic, jestli bych nešel do Pardubic. A já jsem rovnou si napsal cesťák Plzeň - Pardubice a rovnou jsem ten den ještě podepsal smlouvu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm. No, tak Pardubice měly vždycky skvělou pověst hereckou.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano, ano, dodnes a jsou tam nesmírně šikovný a dodnes je to prostě úžasná štace.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co sis tam zahrál třeba?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
No, to jsem si chtěl právě říct. Já jsem tam šel a dostal jsem nabídku v Přeletu nad hnízdem kukačky McMurphyho. A to tenkrát ještě velmi tuto hru, která vlastně tady byla dost na takovým nějakým indexovým seznamu, tak ji prosazovala paní Haudlová jako ředitelka tenkrát v pardubickém divadle a režíroval to právě Michal Tarant, tuhle záležitost. A dokonce v roce 88 jsem za tohle dostal cenu tenkrát Svazu dramatických umělců za nejlepší herecký výkon roku v Ostravě, když tam bylo Divadlo 88, se to jmenovalo, přehlídka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je něco na úrovni dnešní Thalie vlastně.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Tak nějak, no, no. A to bylo úžasný, protože to samozřejmě nešlo jenom vo mě, tam se tenkrát strašně podařila ta věc, že tam byl týmový duch. Tam jeden jediný člověk nebyl, že by byl trošku falešnej. A to všechno dává dohromady ten nádherný zážitek, když to člověk shlédl a samozřejmě tu cenu jsem dostal já. Ale než jsme dojeli do Pardubic, tak jsem je všechny pozval na pivo a na víno a všechno jsme to propili.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Standa Lehký je smíšek nepochybně, veselé letory. Ale teď zapomeň na to, že ty sám děláš taky občas legraci i na divadle s zkus zapřemýšlet, kdo tebe baví jako v podstatě pasivního diváka, to znamená, koho bys vybral dnes z klasiků českého humoru?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Tak když jsem se nad tím zamýšlel, koho bych si tak mohl vybrat, tak mě napadl poměrně dost opomíjený pan Jiří Grossman.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak u nás není tak úplně opomíjený. Ale je pravda, že jsou tady tací, kteří ho jaksi zastiňují v té četnosti. Felix Holzman, Vladimír Menšík a tak. A máš pravdu, že Jiří Grossman si to nezaslouží.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem v úvodu řekl, se Stanislavem Lehkým jsme se potkali při uvádění zpěvohry, se dá říct, nebo muzikálu Švejk v Hybernii, kde jsme spolu alternovali. Čili, my jsme se vlastně na jevišti nesetkali ani, viď.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
No, jenom při zkouškách. Ale to mě docela mrzí, protože s tebou bych rád se někde setkal na jevišti.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prohazovali jsem si kostýmy.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano, ano, to je pravda. A jednou jsem si dokonce zapomněl vzít ten vaton. Až teprve Gondík mi říká: "Nemáš vaton! Co blbneš?" Jako Švejk, hrál Švejka Gondík. Říkám, ježíš promiň. No a šel jsem tam, rychle to na mě hodili, rychle jsem si vzal ten kabát dlouhej, ten montgomerák šílenej a Gondík na mě syknul a to bylo vteřinu, než šla nahoru opona: "Brejle!" Takže, jsem jenom udělal šup, šup a zpívali jsme. On mi potom říká: "No, já tě obdivuju, já na tohle zapomenout, tak jsem úplně hotovej." Já říkám, no, co blázníš, to je normální, to se mi stává třikrát do měsíce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? 

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
No, tak trošku jsem to nahrál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, hele, k tomu se samozřejmě taky dostaneme, k takovým těm příhodám na jevišti, který jsou v tu chvíli,kdy se odehrávají, tak jsou hrůzou hrůzoucí, a potom, když se na ně vzpomíná, tak jsou legrací velikou. Ale ty jsi samozřejmě kromě toho Švejka sehrál toho už hodně a myslím si, že ta éra kromě teda samozřejmě Pardubic, tak potom éra teď v městských divadlech ti taky dala docela hezké příležitosti.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ale mezitím ještě musím upozornit na Divadlo pod Palmovkou, kam jsem byl vlastně z Pardubic koupenej Petrem Kracíkem, kde jsme nazkoušeli, vlastně 15 let jsme to hráli O myších a lidech a kolegou Rosťou Čtvrtlíkem. On hrál Lenny, já jsem hrál George a mělo to 300 repríz. A tohle to ve mně zanechalo tak hlubokou orbu, že musím pokaždý na to vzpomínat. Pokaždý,když se řekne Palmovka, tak já vidím O myších a lidech s Rosťou Čtvrtlíkem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víš, když se hraje tolik repríz, tak člověk by řekl, tak to už je potom taková rutina, že člověk už o tom ani nepřemýšlí a už to bere, jako že jde do fabriky. Ale ono to v divadle tak neplatí. 

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ne, naopak. Tam se vlastně během těch let a těch repríz se najednou odhalovalo pod tím textem, když jsme ho jako říkali, tak jsme odhalovali úplně nový věci, nový vazby, nový myšlení, prostě proč to říkám, proč je tady ta situace. Najednou tam vznikly nové fabulace a vono to dostávalo šťávu a hutnost a najednou ty lidi jenom seděli s otevřenou, polootevřenou pusou a sledovali to. A samozřejmě ta hra měla v sobě jak drama, tak i ten humor a to u správné dramatizace má být.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tohle to bylo, myslím, takový tvůj majstrštyk O myších a lidech. Ale teď se dostávám tedy k městským divadlům. Co tam teď zrovna v současné době hraješ?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Tak v současné době tam nehraju zase takovéhle velké party, protože je tam nové vedení a tak dále a tak dále, o tom se nebudeme rozšiřovat. Jde o to, že teďka v současné době zkoušíme krásnou hru, která se jmenuje Holky z kalendáře.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím tě, už jsme tady několik holek z kalendáře měly, ale chlapa ještě ne. 

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
A tam právě mám jako poměrně větší prostor. Hraju manžela Veronice Gajerové, což je báječné, protože ona je taky sakra ženská. A je to moc pěkný. A myslím si, že se to bude moc líbit. Já sám se tím neustále bavím, když pozoruju ty holky, jak tam prostě hrajou a jak to zkoušejí. A je to tak obrovsky lidský a tak obrovsky solidární vlastně ten příběh, že všechny možné nějaké fantastické muzikály můžou, vlastně tomuhle nedosahnou ani na hřbet, si myslím.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak je potřeba se na to jít podívat, protože už jsme o tom slyšeli leccos hezkého.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
A Ondřej Zajíc, můj ředitel, zároveň řežisér, to vzal za ty dobré pačesy.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už jste slyšeli, že Standa Lehký si třeba ve Švejkovi zapomněl vzít pod kabát vaton, což pochopitelně jaksi v kontextu s tím, že hrál Balouna, toho Balouna vlastně okradlo o dva metráky váhy teoreticky, jaksi vizuálně. Takže, to by mohla být jedna z velikých krušných chvilek, kdyby se to nepovedlo tedy jaksi zahladit potom. Ale občas se stanou i jiné věci.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
No, já si vzpomínám na jednu takovou velmi vypečenou věc. A to bylo, když jsme právě s tou zmíněnou hrou O myších a lidech hráli v Olomouci. Tak na konci, když jsme se šli děkovat, tak najednou se tam přidral, nevím kudy, nevím odkud člověk, kterej vlezl na jeviště, chytl mě pod krkem a říká. "Ty prase, ty jsi zabil kamaráda!" A já na to vykulil voči stejně jako ty teďka na mě. A já jsem akorát říkal, co blbneš, bafl a hodil jsem ho do šály. Jenže von se během pěti vteřin vrátil zpátky a říká: "Ty jsi ho zabil, ty nejsi." Já jsem ho znovu chytil a znovu jsem ho hodil do šály. No a potom von nějakým způsobem se tam znovu objevil a začal se klanět s námi. A já dodnes nevím, kdo to je, jak ho to napadlo, možná byl opilý.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Olomouci si dodneška myslejí, že to patřilo do hry. Von to vzal takhle doslova. Jé. 

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Tak na tý Moravě to takhle asi někdo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím tě, ale to by takhle při Hamletovi taky mohl někdo vlítnout. Othella by mohl někdo pronásledovat..

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
No, přesně tak nebo ho přímo jako inzultovat, že jo. A to my jsme se, trošku jsem se z toho vylekal, pak to byla velká legrace, pak jsme se u toho velmi nasmáli. A potom druhá taková věc a to bylo taky velmi zajímavé. To jsme hráli v Kolíně a byli jsme na zájezdě. A tam bylo jeviště, které mělo oponu, ale vona se neroztahovala do boku, nýbrž jezdila nahoru nebo dolů. No a shodou okolností my všichni na jevišti na začátku připravený, my jsme hráli /nesrozumitelné/ a najednou jako vidíme, že ta opona, jak se spletly ty provazy, tak jde dolů. A najednou někdo křiknul: "K zemi!" A všichni herci včetně jaksi i bardů, že jo, toho kolínskýho divadla, pan Želenský třeba, tak si lehli na břicho. A ta opona se naštěstí zastavila metr nad jevištěm. Takže, vlastně akorát tam stál jeden jediný herec, který byl přivázaný na provázku, protože von se tam jako větší ten čtrnáctý hrabě /nesrozumitelné/, tak ten tam zůstal stát a na něho /nesrozumitelné/. A potom zničehonic v tichosti zase vyjela nahoru a mezitím, jak to lezlo nahoru, tak jsme všichni vstávali a voprašovali a kostýmy si dávali. Tak to byla velká legrace, ano.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem herec Stanislav Lehký. Stando, my jsme tady neprobrali ještě další tvoje herecký kategorie, jako třeba dabing. Párkrát jsem tě slyšel v hezkých rolích.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ale jo, tak jako dá se to, jako něco jsem oddaboval, to je pravda. Díky teda režisérům, který mě obsadějí. Je to hrozně krásná práce, musím říct. Je to doplňková práce k herectví, to je pravda. Jako pro nás je to furt takový, ten trénink toho. Ale jinak, když někdo umí dobře dabing, jako jsou tady mí kolegové, jako Míra Meduna, tak to je potom nádhera, když člověk vidí tu roli a von jí tak perfektně umí i s tím zahráním, vlastně to je rozhlasový zahrání, byť je tam prostě vidět ten obraz toho jiného člověka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dotvoří to, dotáhne.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano, dá se to dotáhnout. Já jsem měl právě jako velkou příležitost v České televizi díky Zdeňkovi Štěpánovi, režisérovi, když se hrály Murdockovy případy. Já jsem tam dělal právě šéfa policejní stanice, kterej tam vlastně tomu Murdockovi šéfuje, tak to byla moje největší jakoby role v dabingu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, mimochodem jsem tě v roli policajta viděl v nějakém seriálu.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ano, ano, to je Ulice zase, komisař Fišer, vyšetřující. To byla taky náhoda, že mě tam do toho obsadil jeden z mnoha režisérů, kteří dělají tu Ulici. No a nějak se tam zalíbilo a zůstalo to tam a občas se něco natočí. Velký role to nebyly, ale byly takový jako spíš doplňkové role.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, ale na tý malý ploše člověk musí prostě tu postavit vysoustružit.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
O to je to někdy horší.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a, Stando, co tě teď v nejbližší době čeká kromě toho, že Holky z kalendáře už jsou hotové vlastně?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Shodou okolností dneska jsem dostal telefonát, že si mě vybrali na Slovensko do jednoho seriálu. Jako taky je to do jednoho dílu a čeká mě natáčení v Bratislavě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě. A bude to policajt zase?

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Ne, ne. Má to být nějaký otec rodiny a má se to vysílat údajně na Primě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vidíš, budeš cestovat teď opět federálně mezi Prahou a Bratislavou. Tak já ti přeju, ať se daří, ať takových telefonátů je samozřejmě víc.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
No, kéž by.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protože herecké příležitosti, to je to, čím herec žije samozřejmě, aby pořád bylo co hrát. Dneska byl hostem Tandemu herec Stanislav Lehký a já mu děkuju. Stando, díky za tvoji návštěvu. Ať se všecko daří.

Stanislav LEHKÝ, herec
--------------------
Děkuju za pozvání.