Studio

Ale nejprve význam slova studio. Jak je naším zvykem, podíváme se na něj do nejvyšší autority v této věci, do Slovníku spisovného jazyka českého. Tam si přečteme, že studio je za prvé místnost, kde se připravují nebo odkud se vysílají rozhlasové a také televizní pořady a že také prostor, kde se natáčejí upravují a dotvářejí filmy, je studio. Jako druhý význam slovník uvádí studijní či experimentální divadelní, operní či baletní scénu. V dobách, kdy se tento slovník tvořil, tedy v polovině minulého století, se ještě nevědělo, že jednou budou i grafická studia a různá ta studia zdravého spaní, vlasová studia a třeba kuchyňská studia, že se slovo studio bude reklamně využívat pro označení prodejen, kde se poskytují i služby. Tento význam zaznamenává až slovník Nová slova v češtině z devadesátých let. Pozoruhodné je, že nikde není uveden význam slova studio, který jsme v rozhlase ještě před několika lety hojně používali. Regionálním stanicím Českého rozhlasu se říkalo studia, ostatně bylo to tak i v zákoně. Teď ale už častěji a raději říkáme stanice.

Michal Novotný

Výraz studio ve všech významech, které jsem uvedl, pochází od latinského studium, snaha, zájem, záliba, studium a také horlivost či píle. Sloveso studere pak znamená zabývat se něčím, oddávat se něčemu. Studia, rozhlasová, divadelní, filmová a koneckonců i ta vlasová dostala své jméno v italštině, tam se pracovním místnostem, místnostem, kde se lidé zabývali nějakou činností, začalo podle latinského studere, zabývat se něčím, začalo říkat studio. Z italštiny pak slovo přešlo do němčiny a odtud k nám. Slova studium a studie a ovšem i student či studovna pocházejí ze stejného latinského studere. Když se intenzívně zabýváte učením se, studujete. Když píšete nějakou studii, zabýváte se nějakým problémem. Latinská slova mají prý indoevropský základ steud-, který původně znamenal tlouct. Překvapivý posun od tlouct k zabývat se vysvětlují odborníci tím, že když někoho tlučeme, musíme se na to zaměřit, musíme se cílem svého tlučení zabývat.