Šupy neboli šupiny

Kromě těchto dvou slůvek šup, německého a českého, existuje v češtině ještě další šup, ten, který se objevuje ve slovním spojení "mít jen pár šupů", kterým vyjadřujeme, jak známo, situaci, kdy jsme téměř jaksi v platební neschopnosti, kdy nemáme skoro žádné peníze. Tyto šupy jsou nespíš také německé, ale nepocházejí jako šup, kterým někoho někam posíláme, z německého Schub, tedy postrk. Tento peněžní šup nejspíš pochází ze slova šupina, protože ty nejlehčí, a tedy nejméně hodnotné mince se často přirovnávaly k rybím šupinám. Jenže, řekl jsem, že tento šup je německý, a pak mluvím o českém slově šupina. Nemluvím o českém slově, šupina je slovo původem německé. Do této podoby si naši předkové, ostatně podobně jako staří Poláci, změnili německé Schuppe. Není ale jasné, zda si staří Čechové slovo šupy jako pojmenování nehodnotných peněz utvořili ze slova šupina, tedy zda toto slovo vzniklo v češtině, nebo zda ho už s tímto významem přejali z němčiny. Ve Frísku totiž někdy na přelomu 11. a 12. století měli minci o velmi malé váze, které říkali Schuppen, šupina, a odtud se slovo šup jaksi už hotové mohlo dostat k našim předkům.

Michal Novotný

Mezi šupinami a penězi existuje ještě jaksi pověrečná souvislost, někteří lidé si šupiny dávají do peněženky, aby se jich držely peníze. Jak tato pověra vznikla, opravdu nevím. Zato vím, že německé Schuppen s největší pravděpodobností vzniklo ze slovesa schaben, tedy škrábat, oškrabovat. Rybí šupiny jsou to, co se ze zabitých ryb škrábe, oškrabuje.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz