Sušené květiny, trávy i bodláky v zimě ozdobí byt a hodí se i na dušičkové věnce
Sušené květiny, trávy, šišky, ale i některé plody jsou možností, jak si zkrášlit domov i v době, kdy už příroda odpočívá. Co ale vybrat a jak na sušení? Každá rostlina chce své a pomůže i chemie.
Pro sběr rostlin k sušení je nejlepší doba, kdy ještě nejsou přezrálé. Zkušení květináři na to myslí od jara a pečlivě vybírají jednotlivé druhy. Nejvhodnějším obdobím pro sběr lučních a polních květin je samozřejmě léto. Květinářka Bára Konečná z Vyskytné nad Jihlavou má mezi nimi svého favorita. „Třeba vratič neboli imram, který všichni potkáváte, jsou to takové malé žluté knoflíčky,“ říká s tím, že teď na podzim je možné trhat také, ale už by doporučila přestříkat ho barevným lakem, protože už nemá barvu. Barevných laků se Bára Konečná vůbec nebojí. Často je tak možné vazbu doplnit jednoduchou travinou, přestříknutou na vhodnou barvu.
Při sušení květin a trav je třeba dodržovat pravidla. „Je dobré sušit hlavou dolů, někde zavěšené v prostoru, který je dobře větraný. Ideální jsou staré teplé půdy,“ radí Bára Konečná. Důležitá je také tma. Jinak se ale suší například krásné hortenzie, které teď na podzim dozrávají. Ty je dobré nechat ve váze s trochou vody přirozeně nastojato vyschnout.
Ve vazbách dobře vypadají i bodláky. „Soukenická štětka. Když je nasbíráte, hned si očistěte stopky. Protože neuvěřitelně píchají,“ říká Bára Konečná. Trhat je také možné různé druhy obilí. Květinářka ale upozorňuje, že nastojato rádo sklání klasy, proto ho používá naležato. Ve vazbách dobře vypadají i větvičky šípků, trnek nebo jeřabin, ale i různé trávy. Z těch nejtradičnějších rostlin k sušení se nesmí zapomenout na slaměnky statici nebo nevěstin závoj.
Květinářka Bára Konečná také jako skvělý doplněk ozdobných vazeb a dokonce i dušičkových věnců doporučuje dýně. Je jich spousta druhů, tvarů a barev. A pozor, aby vám dýně vydržely, nezbavujte je stopek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.