Svátek ďábelských strun a paliček aneb Mezinárodní festival cimbálu
O cimbálu koluje řada mýtů: že pochází z oblasti někdejšího Uherska či Sedmihradska, že ho dobře ovládají jen romští muzikanti a že jde o poměrně mladý nástroj. Není to ale pravda. Příbuzná cimbálu - citera, na niž se hrálo paličkami, existovala v Persii už před dvěma tisíci lety a měla ještě starší předchůdkyně v Babylonské říši.
V Evropě se tento nástroj objevil v 15. století a do folklóru ho vytlačil až v 19. století klavír, takže dnes vnímáme tento 133strunný instrument spojující bicí, perkusní i strunné nástroje, jako ryze lidový.
Cimbál přitom nachází uplatnění v klasické hudbě, folku, popu i jazzu. To vše bylo patrno na letošním 14. ročníku Mezinárodního festivalu cimbálu, který se od roku 1995 koná každé dva roky ve Valašském Meziříčí.
Sjíždějí se na něj nejlepší cimbalisté z celého světa a s nimi i s ředitelem festivalu - cimbalistou, etnografem, pedagogem a dramaturgem ČRo Brno v jedné osobě Jaroslavem Kneislem, ale i s cimbalisty a cimcimbalistkami Janem Rokytou ml., Matějem Čípem nebo Gabrielou Krchňáčkovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
