Symbolika pomníku v Tóře
Pravidelné předčítání Tóry při sobotních bohoslužbách dospělo včera k 10. verši 28. kapitoly první knihy Mojžíšovy. Předčítalo se od něj po 3. verš 32. kapitoly. Zamyšlení nad částí tohoto textu je dílem izraelského rabína Šlomo Riskina.
V textu se několikrát setkáváme se symbolikou náhrobního kamene, pomníku, hebrejsky „maceva“. Až do této chvíle budovaly velké biblické osobnosti Bohu oltáře. Tak učinili Noe, Abrahám, Izák i Jákob. Oltář je nepochybně svaté místo určené pro rituální oběť. Tentokrát se však setkáváme s pomníkem. Když pochopíme jeho smysl, pomůže nám to porozumět biblickému přístupu k životu i k smrti stejně jako významu Země izraelské.
Na počátku našeho textu čteme, jak Jákob prchající před hněvem svého bratra Ezaua spí v polích u Luzu. Zdá se mu o žebříku, který sahá od země do nebe, a Bůh stojící nad žebříkem Jákobovi slibuje, že země, na níž se nalézá, bude jednou patřit jemu i jeho potomkům. Když se Jákob probudil, nazval ono místo „Dům Boží a brána nebeská“. Kámen, o nějž ve spánku opíral svou hlavu, vztyčil jako pomník a vylil na něj olej. Pomník tak symbolizuje věčný vztah, který spojuje Jákobovy potomky a Zemi izraelskou, židovský národ a Hospodina.
Pomník je přitom vytvořen z kamene, který se hebrejsky řekne „even“. V tomto slově se spojují dvě jiná hebrejská slova – „av“ a „ben“, což jsou výrazy označující otce a syna. Pomník se tak současně stává znamením věčné rodinné návaznosti, tradice předávané z generace na generaci. A svůj význam má i skutečnost, že pomník byl zasvěcen olejem. Stejně tomu bude i s Králem-Mesiášem, posledním poslem míru a vzkříšení pro Izrael a celý svět.
Jákob, jak čteme v Bibli, poté dvacet let pracuje u svého strýce Lábana a bere si za ženu jeho dcery Leu a Ráchel. Nakonec však s nimi i se svými dětmi prchá od Lábana zpět do vlasti. Opouští pohodlný svět exilu, a když ho tchán dostihl, uzavírá s ním smlouvu. „Tu vzal Jákob kámen a vyvýšil jej za pomník,“ čteme.
Znovu tedy narážíme na vyjádření nezrušitelného slibu. Pomník zvěčňuje, že Abrahámovi potomci se nikdy zcela neasimilují, i kdyby to bylo v té nejsvůdnější diaspoře. Protože je však pomník postaven v exilu, nebyl potřen olejem. Olej vzkříšení je vyhrazen jen pro Zemi izraelskou. A Jákob také, když se vrátí do vlasti, postaví v Bet-Elu další pomník, na který olej vylije.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.