Tanec otevírá duši. Ze stydlivého člověka dokáže udělat sebevědomou osobnost, říká Dominik Vodička

10 fotografií

Dominik Vodička prožil své dětství a mládí v Nečíně u Příbrami. A právě do příbramského Domu dětí a mládeže ho maminka šla v jeho šesti letech přihlásit do sportovního kroužku. A i když si Dominik původně představoval nějaké bojové umění, maminka ho nakonec přihlásila do tanečního kroužku. „A hned po první lekci bylo jasné, že to byla správná volba. Strašně mě to bavilo a úplně jsem se v tom našel,“ přiznává tanečník.

A protože už od malička nic nevzdával a tancování si coby kluk obhájil i přes posměch spolužáků, začal být postupně opravdu dobrý. A dostavily se nejenom první úspěchy a ocenění, ale i uznání od jeho okolí.

Když se pak rozhodoval, na jakou půjde střední školu, cítil, že se chce dál rozvíjet. A podal si přihlášku na konzervatoř, aby studoval balet. „Řekl jsem si, že to prostě zkusím, vůbec jsem si nedělal žádné naděje. Byl jsem zkrácený, nedotknul jsem se rukama ani špiček u nohou. No a díky bohu měli málo kluků, tak mě vzali,“ říká s úsměvem. „A dneska musím říct, že mi to dalo v životě úplně nejvíc. A hodně mě to posunulo i lidsky.“

Tanec dokáže vyjádřit víc než slova

Dnes ho ze všeho nejvíc baví moderní výrazový tanec, který je směsicí různých stylů. Díky tomu může choreograf vytvořit v podstatě jakýkoli pohyb. „Tenhle druh tance je hlavně o svobodě projevu. Podle mě se tancem dá vyjádřit mnohem víc, než slovy. Každý mu rozumí po svém a to je na tom úžasné,“ míní Dominik Vodička.

Kromě toho, že se už celkem čtyřikrát objevil v taneční soutěži Star Dance, a dvakrát ji dokonce vyhrál, založil taneční školu nazvanou Tanec s láskou, kde učí tančit i úplné amatéry. „Je to něco, co mě neuvěřitelně naplňuje. Lidi, co ke mně chodí, neměli třeba dřív možnost, anebo odvahu se do tance pustit. A teď v pokročilém věku si plní svoje sny,“ říká tanečník.

Většinou se prý nejdřív hodně stydí. V průběhu učení se to ale pozvolna mění. „Postupně si začnou víc věřit, změní se ve svých stereotypech, v chování, v oblékání, a někdy to dokonce dojde tak daleko, že změní práci, ve které byli nespokojení. Což by třeba dřív nedokázali,“ vypráví Dominik Vodička.

Tanec a hudba podle něj totiž otevírají duši. „Člověk v sobě mívá zavřenou nějakou bránu, kde má zamčené ty komplexy a křivdy z dětství. A ony najednou zmizí. Nejde to samozřejmě přes noc, ale postupem času se při tom tanci ta brána otevírá.“

Jaké byly jeho partnerky, které s ním tančily ve Star Dance, jak se od sebe lišily a proč měl pokaždé z vítězství v této soutěži větší radost, než ze svých soukromých úspěchů, se dozvíte při poslechu celého pořadu.