TÍPAT

20. březen 2003

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Včera jsem tu na výzvu posluchače Pěnkavy mluvil o původu slůvka tiptop a dotkl jsem také slov típat a típání. Zmíněný posluchač totiž vyslovil hypotézu, že slova tiptop a típat by mohla souviset. Včera jsem řekl, že nemohla, už proto, že se různě vyslovují. V prvním případě je původní výslovnost i po t tvrdá, ve druhém pak měkká.

To bylo všechno, co jsem o slovech típat a típání stačil povědět, a tak jsem slíbil, že se k nim vrátím dnes. A abych vás nalákal, dodal jsem, že pohovořím i o slovním spojení zatnout tipec, které se používá ve významu umlčet nebo zničit.

Michal Novotný

Slovník spisovného jazyka českého uvádí u slovesa típat tyto významy: Za prvé je to "vydávat slabounké vysoké zvuky", tedy pípat, což se používá se v souvislosti s ptáky. Pak je típat také "mluvit vysokým, slabým hlasem" a konečně je típat podle slovníku "zcela málo promlouvat, dutat, hlesat". Tato slova se v běžné řeči, když nemám na mysli řeč chovatelů ptáků a drůbeže, vlastně nevyskytují. Zato zcela běžný je nejen v řeči kuřáků cigaret dokonavý tvar slovesa típat, tedy típnout. Zhasit cigaretu se, jak píše Slovník spisovného jazyka českého, slangově řekne típnout. Na první pohled se zdá, že típání ptáčátek holátek s típáním cigaret nemá nic společného. A přece tu souvislost je.

Zvukomalebné sloveso típat dalo vzniknout podstatnému jménu tipec, což je chorobný zrohovatělý povrch jazyka u drůbeže. Když má drůbež na jazyku tipec, nevydává normální silné zvuky, ale jen takové típání, tedy zvuky slabé a vysoké. A zatnout tipec původně znamenalo tento chorobný zrohovatělý povrch z jazyka slepic odstranit. Nevím, jak se to dělalo, ale slovníky uvádějí kromě spojení zatnout tipec i spojení brát tipec, stahovat tipec, zatrhnout tipec, strhnout, zmáčknout a také srazit tipec. Tím, že jsme slepici či kuřeti zatnuli, zmáčkli, strhli a tak dále tipec, ten tipec jsme odstranili, tedy zničili. Naši převážně rolničtí předkové pak význam slovního spojení zatnout tipec rozšířili na jakékoliv rázné ukončování či ničení. Podobně rázně zničíme i cigaretu, když ji zamáčkneme, když ji zatneme tipec, tedy típneme.

Podle jiných etymologů pojmenování tipec nevzniklo z českého zvukomalebného típat, ale do češtiny se dostalo ze středověké mluvené, jak se odborně říká vulgární latiny. V ní se oné drůbeží nemoci říkalo pipita, což vzniklo z klasicky latinského pituita, tedy hlen a také rýma. Z pipita pak vzniklo tipec. Možný antický původ na pohled obyčejného slova tipec, ale nic nemění na tom, že típání cigaret se v každém případě jmenuje podle zatínání tipce u drůbeže.

Vysílá se ve čvrtek 20.3.03

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný