Třetí nejstarší kamenný most v republice stojí v Litovli

Už v polovině 12. století existovalo v místech, kde se brodem překonávala Morava, sídliště městského rázu. V listině z roku 1287 je uvedeno jako „antiqua civitas“ - tedy Staré město. Sídlo umístěné na opačném břehu řeky, než dnešní centrum Litovle, bylo podle archeologů ohrazené palisádovou hradbou a kromě funkce obchodního centra a tržní vsi mělo za úkol také střežit a ochraňovat strategický brod přes řeku.

Doba však byla tehdy značně neklidná, plná stálých půtek a nájezdů, a tak král Přemysl Otakar II. pověřil lokátora Heinricha Epicha přeložením „Starého Města“ na místo lépe chráněné rameny řeky. Nová Litovel tak byla postavena uprostřed sedmi (nyní šesti) ramen Moravy. Úkol střežit přechod přes řeku však městu zůstal. I proto bylo jedním z privilegií města vybírání mýta.

Sílu řeky v Litovli využívají i průmyslové elektrárny|foto: Miroslav Kobza

Most přečkal všechny povodně

Původní brod ale příliš spolehlivým přechodem přes řeku nebyl. Kdo ví, jak se umí Morava rozvodnit, tuší, že mnohem výhodnější bylo postavit most. Ten nejstarší dřevěný tu vznikl patrně na konci 15. století. Ani ten však nebyl zcela bez vad, a tak se o sto let později začal v Litovli stavět most kamenný. Dokončen byl patně v roce 1592. Město procházelo tou dobou nebývalým rozvojem. O kvalitě stavebního díla svědčí skutečnost, že přečkal všechny povodně, které Litovel postihly, a stojí dodnes.

Původně byl most navržen a postaven tak, aby vyhovoval provozu své doby, tedy hlavně pro pěší a koňské povozy. Je dlouhý přibližně 60 metrů a stojí na 6 pilířích. Své jméno dostal podle barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, ochránce mostů, kterou nechali měšťané vytvořit v první čtvrtině 18. století olomouckým sochařem Janem Sturmerem.

Staroměstské náměstí v Litovli bývalo centrem osady, který předcházela nynějšímu městi|foto: Miroslav Kobza

Za dobu své existence prošel most několika přestavbami. Zatím poslední velká rekonstrukce proběhla po velké povodni z roku 1997, kdy most částečně dostal staronovou podobu bližší původnímu historickému vzhledu. V současné době patří k nejvýznamnějším technickým památkám kraje.

A mimochodem, víte, jak město přišlo ke svému přívlastku Hanácké Benátky? Samozřejmě za to může poloha Litovle na šesti ramenech řeky Moravy, z nichž jedno protéká přímo středem náměstí a dokonce i pod radniční věží. Druhým důvodem je skutečnost, že stejně jako v italském přímořském městě, je i v Litovli farní chrám zasvěcen sv. Markovi. A to už je příliš mnoho podobností, než aby se toho hanácká lidová tvořivost nechopila a nedala městu onen příznačný přívlastek Hanácké Benátky.