TYRAN

Tyrannis byla ve starém Řecku forma monarchie, v jejímž čele stál týrannos. Ani tyrannnis, ani týrannos v řečtině původně neměly hanlivý význam. Šlo prostě o označení formy vlády a typu vládce, které byly v jistém smyslu vlastně pokrokové, tyranie totiž obvykle střídaly rodové monarchie, a tím uváděly společnost do pohybu - rané tyranie skoro vždycky přispěly k hospodářskému a kulturnímu rozvoji jednotlivých městských států. Později se tato forma vlády vyčerpala, tyranům se začalo vyčítat, že potlačují občanské svobody, a po dvou či třech generacích byly tyranie zase odstraněny. Slovo tyran prý dostalo hanlivý význam až roku 510 př. Kr., kdy Athéňané svrhli tyrana Hippia a nastolili demokracii. Z té doby pochází věta, kterou známe z Drdovy povídky Vyšší princip i z její filmové verze, kde se v souvislosti s atentátem na Heydricha říká: "Vražda na tyranu není zločinem."

Michal Novotný

Tyran je tedy původem slovo řecké. Jenže co sloveso týrat, neboli působit někomu bolest, trápit, trýznit někoho? Označení tyran používáme nejen pro vládnoucí despoty, ale třeba i pro muže týrající své manželky a pro výrostky týrající mladší spolužáky, dokonce i pro mimina, kolem kterých rodina celý den skáče. Ostatně jednou z charakteristik tyranů jako vládců je jejich schopnost, potřeba, touha týrat poddané. Takže to vypadá, že také sloveso týrat je původem řecké... Není, etymologické slovníky říkají jasně: týrat je sloveso slovanské, vyskytuje se jen v češtině a v polštině, možná je s ním příbuzné ruské turiť, tedy pohánět. A slovo tyran, jak řečeno, slovanské není, k nám se dostalo z řečtiny a sem přišlo snad z nějakého maloasijského jazyka. Slova tyran a týrat nemají jazykově nic společného. Vznikla každé úplně jinak a úplně jinde a v češtině se sešla čirou náhodou.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.