U Konojed jsou vyskládané kamenné bochníky, které vznikly v průběhu třetihor

Nedaleko Konojed, které jsou dnes součástí Úštěka, byste našli Dubí horu. Už v 19. století se na jejím úpatí těžil kámen a postupující těžba odhalila čelo lávového proudu. Díky specifickým podmínkám při chladnutí v době třetihor vznikly na tomto místě tefritové sloupce vysoké až osm metrů a silné zhruba osmdesát centimetrů.

Sloupcovitá odlučnost není až tak výjimečný jev, ale konojedské sloupce mají ještě dvě zvláštnosti navíc – směrem k povrchu se zúžily a ohnuly mírně do oblouku a zároveň v poměrně pravidelných odstupech rozpukaly i příčně. Následná eroze odhalila obrysy pevnějších jader, čímž vznikl tvar skutečně připomínající bochníky chleba naskládané na sebe. Jev je tak mimořádný a pozoruhodný, že se už na přelomu 19. a 20. století tehdejší ochránci přírody zasazovali o jeho ochranu.

Dvojí barva bochníků

V říjnu roku 1966 se opuštěný lom (355 až 375 metrů nad mořem) dočkal oficiálního prohlášení za národní přírodní památku. Spadá pod péči Chráněné krajinné oblasti České Středohoří. Už samotný geologický fenomén – kombinace sloupcovité a deskové odlučnosti si to zaslouží. Navíc v této lokalitě žijí i silně nebo kriticky ohrožené druhy živočichů – slepýš křehký, zmije obecná, ještěrka obecná a několik druhů brouků drabčíků. Ze vzácnějších rostlin se tu vyskytuje mochna skalní nebo kriticky ohrožený vstavač osmahlý.

Světlá část|foto: Stanislava Brádlová

Zajímavé je také barevné odlišení postranních částí skalních bochníků. Při pohledu vlevo vidíte bochníky „vypečené“ do světlehněda, zatímco vpravo je skála temná až do černa. Je to způsobené sluncem, které celodenně praží na levou stranu, skálu silně zahřívá a de facto ji sterilizuje, díky čemuž tam nepřežívají žádné rostliny. Pravá strana je více zastíněná, uchytily se na ní mechy, lišejníky, místy i menší křovíčka. Na horní hraně skály rostou duby, které daly název celému vrchu.

Dubí hora má ještě jeden, vyšší vrchol na jižní straně (463 metrů nad mořem) a u něj dodnes funguje kamenolom. Z vytěžené horniny se získávají desky a dlažba. Podle dřívějšího německého názvu hory Eichberg nebo Eichtberg (Dubová hora) se používal termín „eichtberské desky“.

Pokud byste neobvyklý skalní útvar chtěli vidět na vlastní oči, stačí dojet do Konojed u Úštěka, zaparkovat můžete na tamní návsi a ukazatel vás nasměruje k cestičce kolem kamenné klášterní zdi. Po ani ne kilometru stojíte před Konojedskými bochníky v celé jejich kráse.