Co mlsat na Mikuláše? Kateřina Cajthamlová sestavila top 5 zdravých dobrot, které ocení i děti
Je Mikuláš a my pro vás máme tipy na zdravé mikulášské pamlsky. Co doporučuje Kateřina Cajthamlová? A jak je to se strašením malých dětí – můžeme jim způsobit újmu?
„Sladkosti by neměly být klíčovány jako odměna, což bohužel u Mikuláše je – za básničku dítě dostane sušenku nebo čokoládičku. Dříve bylo nedostatkové zboží pomeranč, banán nebo buráky a to by se v tomto případě hodilo,“ uvažuje Kateřina Cajthamlová a pro tento účel sestavila hitparádu zdravého mlsání:
- Jablka – Ideálně darujte se zapíchaným hřebíčkem kolem dokola, že jablko vypadá jako slunce. Sloučeniny z hřebíčku mají pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi. Hřebíček pak můžete i žvýkat.
- Sušené ovoce – Pozor: ovoce zbavené vody si ponechává cukry, takže cukru sníme víc. Nejlepší jsou brusinky, které zabraňují vzniku bakterií na zubech a chrání dutinu ústní.
- Sladké fíky – Jejich benefity jsou spojené s trávením, které podporuje, a ačkoli jsou sladké, snižují hladinu cukru v krvi a dokážou zmírnit příznaky alergií.
- Citrusy a zázvor (mandarinky, grepy, pomeranče, kiwi, citrony, limetky) – Zvyšují imunitu, obsahují antioxidanty.
- Banány – Jsou hodně sladké, upřednostněte žluté, zralé. Zelené jsou nezralé, mají horší stravitelnost kvůli škrobu.
Se strašením s rozvahou
K mikulášského podvečeru patří i strašení čerty. Můžou z toho mít děti újmu? „Záleží na věku a na tom, jak je dítě psychicky otužilé. Pokud první otužování chcete zažít čertem, tak to nepovažuju za dobrý nápad. Tady by se újma mohla způsobit. A zejména, pokud je čert posilněný alkoholem. Pro děti kolem tří let je to opravdu riziko. Určitě je dobře, pokud jsou u toho rodiče. Úzkostné dítě si nechte na klíně. A například tatínek může říct, že čert k nim vůbec nemusí, protože náš chlapeček nebo naše holčička byli moc hodní.“
Proč se večer na Jitku slaví Mikuláš?
Mikuláš se narodil kolem roku 280 v křesťanské rodině v dnešním Turecku. Stal se biskupem, který byl velmi dobrosrdečný a štědrý. Ujímal se sirotků a lidí v nouzi. Daroval peníze a snažil se, aby dívky neskončily v nevěstinci. Katolická církev jeho svátek v roce 1969 odstranila z všeobecně platného kalendáře pro nejistý původ a nedoložené zázraky.
Z historických zvyklostí oslavy vždy začínaly před samotným svátkem, protože den se počítal v momentě, když vyšla první hvězda. Večer se konaly průvody.
Podle Kateřiny Cajthamlové by byla škoda, kdybychom si tyto svátky nechali vzít. „Učíme se básničky jako děti, učíme se být hodní, počkat na večer – to znamená odolnost proti frustraci, nebát se, učíme se odpouštět. Je v tom i něco očistného: zlobivému dítěti dáme bramboru za to, co provedl, ale když bude hodné, dostane další věci a my mu věříme. Takže je tu i ukázka důvěry.“
Pokárání vůči pochvale by mělo být 1 : 9. „Je to výchovnější, než když dítěti jen spíláme. Sobě nadělte klid, laskavost a měli bychom se naučit bezpodmínečné lásce, tedy rozdávat bez ohledu na zásluhy. Je ale běžné a důležité požadovat za dárky poděkování. Ten, kdo obdarovává, chce udělat radost, a my mu tím díkem radost projevíme,“ vysvětluje lékařka.
Ochrana a laskavá role Mikuláše by měla dominovat. „Ale i brambory, pokud nejsou zelené, jsou báječnou potravinou. A uhlí, kde byla nouze o palivo, bylo vlastně taky dobrý,“ směje se na závěr Kateřina Cajthamlová.
Co se stalo po rozlousknutí buráku přímo ve studiu? Jaké básničky nám pro sváteční vydání odrecitovaly děti? Jak se slaví na Slovensku, v Nizozemí, Rakousku, Německu nebo Americe a co tam dětem dávají za dobroty? Poslechněte si, co na tyto zvyky říká Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.