Ukrajina

Slovo Ukrajina se pro území mezi Ruskem a západní Evropou začalo používat někdy ve 12. století. Šlo o oblast na hranicích Ruska, o území, na němž se po staletí odehrávaly nejrůznější boje a války. S Tatary, s Poláky, proti Rusku. Slovo Ukrajina, které se odvozuje z u-kraj, tedy okraj, hranice, vlastně původně znamenalo něco jako pohraničí. Tedy ruské pohraničí. Jako oficiální název se začalo slovo Ukrajina používat vlastně až po pádu carismu, v době, kdy se Ukrajinci poprvé v dějinách pokusili založit vlastní stát. Což jim bolševici velmi rychle zatrhli. Základem názvu Ukrajina je tedy praslovanské kraj, které bylo odvozené z krojiti či krajati. Kraj bylo původně to, co se okrajuje, odkrajuje, konec ukrojeného, a z toho pak vznikl význam hranice a lem. Odtud je pak další význam slova kraj, tedy vzdálené území, území až někde u kraje, u hranice. Tento význam se pak rozšířil a dnes je kraj, a také krajina, jakékoli území, vzdálené i blízké. Slovo kraj, a tedy i Ukrajina, má v češtině velké množství příbuzných slov. Kromě těch, které nás napadnou hned, jako okraj, krajan či krajnost, sem patří i krajíc, kus chleba odkrojený na kraji bochníku, krajáč, hrnec s nápadnými širokými kraji, a také krajka, ozdoba, která se umísťuje na kraj, na okraje šatů.

Michal Novotný

Docela zajímavé je slovo krajánek, které se jako označení potulných mlynářských pomocníků objevuje ve starší literatuře. Obvykle se říká, že to pojmenování vzniklo z toho, že krajánci se toulali po kraji, po krajině, tedy světem. V časopise Naše řeč se ale před sedmdesáti lety psalo, že slovo vzniklo jinak. Že je to pražské slovo. V Praze na Vltavě totiž bývalo více mlýnů vedle sebe, a když klesl průtok vody, mlýny zastavovaly práci, až nakonec mlel jen ten první, ten na kraji. A za toto privilegium musel krajní mlýn zaplatit tím, že měl povinnost podporovat potulné mlynářské pomocníky, kteří se tedy jmenovali krajánci podle krajních mlýnů.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.