Užijte si sladké muzeum v centru Třeboně. Historii i památky města představují exponáty z marcipánu
Třeboň v marcipánu. Zdánlivě tohle sousloví nedává smysl. Ve skutečnosti ale věrně popisuje, co nabízí expozice v zeleně omítnutém domě uprostřed třeboňského náměstí. Jde totiž o muzeum věnované historii i současnosti, skutečnosti i pověstem tohoto jihočeského lázeňského městečka. A všechny události jsou vyvedeny v marcipánu.
„Byla to výzva,“ vzpomíná na počátky sladké expozice Petra Kovandová, která Třeboň v marcipánu provozuje. „Je to skoro deset let, co kolegyně Lenka Želivská vymyslela témata, která se vztahují k třeboňské historii. A my jsme k nim, coby výrobci čokolády a marcipánu z Tábora, měli vytvořit exponáty. Takže jsme pak modelovali, potahovali a dekorovali, prostě vyráběli marcipánová dioramata z dějin Třeboně,“ vysvětluje.
Začátek expozice nabízí pohled na mytické dělení růží, během kterého došlo k rozdělení Vítkovců na pět samostatných šlechtických rodů, včetně pánů z Třeboně. Každý z rodů obdržel jinak barevný štít s růží. I ty, samozřejmě z marcipánu, jsou v muzeu k vidění. Na ztvárnění této pověsti padlo šest kilogramů cukrovinky a autorka dioramatu Marcela Janková na něm strávila rovných šedesát hodin práce. To cukráři Marianu Valáškovi stačilo na kočičí spřežení z pověsti o Jakubu Krčínovi o kilogram marcipánu méně, byť na něm pracoval skoro stejně dlouho.
Jinak na výstavě nechybí ani marcipánové třeboňské náměstí, model Schwarzenberské hrobky, znázornění výlovu rybníka Rožmberk nebo třeba provozu třeboňských lázní. Řada exponátů je doplněna o zajímavé osvětlení nebo nahrané vyprávění jak z historie, tak z pohádek.
Třeboň v marcipánu je otevřená celoročně, sedm dní v týdnu. Součástí expozice je i malá kavárna a také zábavná dílnička pro malé návštěvníky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
