V Dolní Řasnici na Frýdlantsku zdobí o Velikonocích strom Vajíčkovník, který plní přání
Vajíčkovník není žádný nově objevený druh stromu a není ani stromem z pohádky, který by místo jablíček plodil vajíčka. Je to jeden ze zapomenutých zvyků, které se povedlo vzkřísit v Dolní Řasnici na Frýdlantsku.
Novodobému Vajíčkovníku bude letos už 11 let. Jeho „křisitel“ a duchovní otec Milan Maršálek přitom tvrdí, že archeologické nálezy staré zhruba dva tisíce let dokládají drobné duté keramické předměty, které naši předkové mohli zavěšovat na strom jako dary svým bohům.
Jak tehdejší rituály vypadaly, se můžeme jen domýšlet. Dnes je to veselý průvod, kterým účastníci zahánějí zimu, volají a vítají jaro a zároveň si tak trochu chtějí pojistit splnění svých přání v tomto roce.
V čele průvodu kráčí vyvolavač, obvykle družba Petr Strnad, který žertovnými průpovídkami ladí náladu. V průvodu jsou pak k vidění i dvě skoro třímetrové figury – kohout Jaro-slav a čáp Vasil. Je žádoucí, aby si účastníci přinesli řehtačky, hrnce, pokličky a všelijaká lomozítka, protože zima se musí rámusem vyhnat ven.
Hlavní je ale zavěšení vajíček s vepsanými přáními, které se prý díky jarnímu kouzlu opravdu splní.
Svými verši pozdravil zdejší Vajíčkovník dokonce i básník Jiří Žáček a Jan B. Novotný je opatřil melodií, takže Vajíčkovník má už i svoji hymnu.
Letos se k Vajíčkovníku do Dolní Řasnice na Frýdlantsku můžeme vypravit na Bílou sobotu, tedy 19. dubna. Průvod vychází od zdejšího nádraží po příjezdu vlaku, zhruba kolem půl druhé odpoledne.
Vajíčkovník i s průvodem, programem, občerstvením a také třeba s obřadním tancem zabere skoro celé odpoledne, ale byla by škoda minout některé zajímavé objekty ve vsi – například kovárnu slavného vůdce zdejších selských bouří v 17. století Ondřeje Stelziga, přemístěný tkalcovský domek jako doklad lidové architektury, rekonstruovanou kapličku či krčmu, kde kdysi sídlil i rychtář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dodávají české firmy Rusku stroje k výrobě zbraní? ‚Neidentifikovali jsme žádné náznaky,‘ říká Lipavský
-
ONLINE: Největší vzdušný útok od začátku války. Na Ukrajinu v noci udeřilo 477 ruských dronů a 60 raket
-
OVĚŘOVNA: Hloupý rozkaz a nedomyšlená akce. Historici vyvracejí dezinformace a konspirace o útoku na Heydricha
-
Vlček: Že se ke Stanjurovi včas nedostaly dokumenty k bitcoinům? Jako ministr máte odpovědnost