V Karhuli pod Blaníkem pěstují bylinky s láskou a bez chemie. Vůně levandule a růží provoněla náves
Bývalá produkční Karolína Josková opustila velkoměsto a našla svůj klid v Karhuli pod Blaníkem. Se svým přítelem Danem vyrábí čaje a kosmetiku podle receptů našich babiček. V jejich experimentální zahradě vedle sebe rostou bylinky, saláty i mrkev. Z barevných květů mají radost hlavně včely a motýli.
V experimentální zahradě Karolíny Joskové se můžete zastavit třeba cestou na horu Blaník. „Zahrada je veřejně přístupná. Máme tady asi stovku různých bylin,“ rozhlíží se zahradnice Karolína po zelených záhonech. Když sáhne do kapsy pro kapesník, sypou se z ní okvětní lístky z růží, které byla trhat brzy ráno, aby je mohla usušit na přímém slunci.
Karolína dokáže záhon využít do posledního centimetru, a tak na zahradě vedle sebe rostou kedlubny, saláty i bylinky na ochucení zálivky. „ Kozlík je na spaní, kontryhel je na ženské problémy, vedle roste meduňka, heřmánek, tady je řebříček,“ vypočítává Karolína bylinky z nekonečných záhonů. Na dalším políčku pěstuje v dlouhých řádcích levanduli, růže a divizny. Většinu květů už sklidila. Růžové okvětní lístky teď leží spolu s lístky divizny na sluníčku. Časem poslouží k výrobě čajů.
V rohu zahrady právě zahradník Dan zatopil pod destilačním přístrojem. „Dneska se destiluje levandulový olej a květová voda. Je to další obor, který se učíme a pronikáme do jeho tajů,“ vysvětluje Dan.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
