V Mělnickém Vtelnu přeměnili barokní kostel na multifukční kulturní centrum
Pokud v Mělnickém Vtelnu řeknete, že jdete do kostela, neznamená to, že jdete na mši. V této středočeské obci nedaleko Mělníka se do kostela chodí na přednášky, koncerty nebo výstavy. Zdejší barokní svatostánek byl léta v havarijním stavu, před 11 lety ale začala jeho postupná rekonstrukce.
Zastupitelé obce si přáli, aby opravená stavba sloužila i dalším generacím a byla místem vzájemného setkávání. Proto jej v roce 2011 přeměnili na multifukční kulturní centrum. Proměnou přitom prošlo i nejbližší okolí kostela.
Kostel v Mělnickém Vtelnu byl postaven v pozdně barokním slohu v roce 1786. Od 50. let minulého století však chátral, až se postupně dostal do havarijního stavu. Díky památkově cennému kamennému portálu, kazatelně, nápisům na stěnách hlavní lodě a stolu Páně byl v roce 2000 zapsán do registru památek. V roce 2005 se zahájil systematický proces jeho obnovy.
Byl opraven kamenný portál a vstupní schodiště, byly restaurovány vitráže, posílena statika stropu, obnoveno schodiště do věže a kruchty a zrestaurovány stropní výmalby. Postupně dostal kostel a jeho okolí podobu kulturního centra podle návrhu architekty Petry Zajíčkové.
Centrum se veřejnosti otevřelo teprve letos v červnu, ale už má své stálé návštěvníky. Jednotlivé akce se tu konají až třikrát týdně, během festivalů se využívají všechny prostory najednou.
Barokní kostel se málem zřítil, zvony přežily
V hlavní lodi kostela se konají různé přednášky a koncerty a právě tady najdete i hlavní výstavní prostory. Návštěvníci ale mohou vystoupat také na dvě krusty s výhledem na celou hlavní loď a ještě o patro výš do části zrekonstruované zvonice.
Barokní kostel se sice málem zřítil, ale dva staré zvony se jako zázrakem zachovaly dodnes. Ze zvonice se vchází na bývalou půdu kostela. V podkroví postupně vzniká další výstavní prostor, který by se měl zaměřit na historii obce a dokumentaci průběhu obnovy kostela.
Velice příjemně je využito i okolí svatostánku. V těsné blízkosti kostela byl vybudován letní amfiteátr pro divadelní představní, koncerty a přehlídky. Návštěvníci tu po vzoru dávných římských amfiteátrů sedí v půlkruhu na dřevěných lavicích, ve večerních hodinách jim jako orientační body svítí v uličkách světla a v případě potřeby mohou využít pohodlné teplé sedáky. Kapacita amfiteátru je až 250 lidí.
Na místě bývalé fary vznikla útulná dřevěná kavárna. Přes léto se nejvíc využívá její terasa, na podzim a zimu se život stěhuje dovnitř kavárny. Díky prostorným francouzským oknům vidíte z kavárny celý prostor kulturního centra a také dění v okolí amfiteátru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://strednicechy.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://strednicechy.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šapošnikovová zřejmě vyvázne z kauzy Vrbětice. Nepodařilo se prokázat, že by znala identitu špionů
-
‚Stav jsem nevnímal, hrál jsem to po paměti.‘ Macháč zařídil českému páru zlatý bod v super tie-breaku
-
Bavorská pochoutka Wurstsalat a uzení pstruzi
-
Je to sen a já se ještě neprobudil. Když člověk dře, úspěch se dostaví, říká bronzový kordista Beran