V Otaslavicích stával rozsáhlý hradní areál. Dnes z něj zbyla jen půlka mohutné středověké věže
Otaslavice leží na pomezí Hané a Drahanské vrchoviny jižně od Prostějova, odkud sem vede cesta dlouhá asi 12 kilometrů. Při příjezdu je z protějšího kopce vidět celá obec i její dominanty. Nalevo novogotický kostel a o něco výš napravo polovina mohutné kamenné věže, která je pozůstatkem někdejšího středověkého hradu.
Hradní komplex zabíral kdysi rozsáhlé území sahající až téměř ke kostelu. Jako dědictví byl spolu s panstvím rozdělen. Proto bývají Otaslavice nazývány obcí dvou hradů. Dodnes někdejší areál rozděluje příkop. „Po horním hradu už nám nezůstaly žádné viditelné památky, nacházejí se prý snad jen ve sklepech malebných vesnických domků na návrší v místě zvaném Sýpky. A zbytek valu je ve školní zahradě,“ říká místní obyvatel, archeolog a publicista Pavel Moš. Přestože zástavba obce je souvislá, byla vesnice rozdělená na dvě až do poloviny dvacátého století.
Tam, kde začíná dochované zdivo věže, si můžeme všimnout ostění se znakem pánů z Kunštátu. To, že právě v místě vchodu byla věž rozdělena a začíná zde torzo, může podle Pavla Moše souviset se způsobem likvidace stavby po dobytí, kdy byla věž naplněna střelným prachem a vyhozena do povětří.
Podle legendy připomíná název obce jméno olomouckého přemyslovského knížete Oty Černého a jeho vítězství nad Poláky. V obci najdeme také pomník zdejšího slavného rodáka, stíhacího esa z druhé světové války Josefa Františka pohřbeného v Northwoodu. Za návštěvu stojí také Místo vzájemného setkávání vybudované na farní zahradě u novogotického kostela s gotickými základy. Nad starověkou úvozovou cestou se klene obloukový most vedoucí k zastřešenému schodišti, kterým se dostaneme do areálu na louku s amfiteátrem.
Od hradní věže je vidět vrch Předina s výrazným orientačním bodem viditelným až od Nízkých Jeseníků – 150 metrů vysokým vysílačem nad obcí Dobrochov. Pod kopcem na druhé straně u polní cesty směřující k Pivínu stojí na trojbokém půdorysu cihlová homole, zaznačená při prvním vojenském mapování v 18. století. Údajně označuje střed Moravy. Podle pověsti se tu setkali a poobědvali rakouský císař a ruský car v roce 1805 při cestě ke Slavkovu.
Zdejší kraj byl oblíbený už v době kamenné a bronzové. Svědčí o tom nálezy artefaktů i hradišť v okolí. Jedno se nacházelo vedle Otaslavic na kopci zvaném Obrova noha. Skalní útvar v lese na úbočí připomínající velkou botu si oblíbili výletníci, a jak si můžeme všimnout, i horolezci.
Pozorní turisté mohou po cestě k vrcholu vidět i terénní vlnky, pozůstatky tisíce let starých valů. A archeologové tu mohou na zemi najít třeba keramické střepy a kamenné nástroje. Cesta nabízí široké rozhledy přes Hornomoravský úval, ke vstupu do Moravské brány, ke Svatému Hostýnu i k Nízkému Jeseníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
