V pašijovém týdnu vrcholil půst. Jedlo se méně a jídla se nemastila
V „pašijovém“ týdnu se dělávala povřísla, aby myši nežraly obilí. Také se omezoval jídelníček, protože vrcholil půst. Postili se všichni domácí. Jedlo se méně a jídla se nemastila. Méně se nakládalo i dobytku a drůbeži. Hospodář přestal kouřit a šňupat.
Čtěte také
„Typickým velikonočním jídlem je nádivka s přísadou nejrůznějších zelených bylin, ať už je to popenec, jahodník nebo kopřiva, aby se na jaře tělo pročistilo. Potom to byla samozřejmě vařená vejce v nejrůznějších úpravách a beránek,“ vysvětluje Miroslava Jouzová z kouřimského skanzenu.
Jedním z důležitých symbolů Velikonoc jsou také kočičky. „Kočičky jsou ratolesti jívy, které vlastně v našich zemích nahrazují palmové ratolesti,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. „Kočičky se světí na Květnou neděli, což je neděle před Velikonocemi, která vlastně zahajuje ten „svatý“ nebo „pašijový“ týden. Jsou připomínkou vjezdu Kristova do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali právě palmovými ratolestmi.“
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
