Vábení zvěře musíte cvičit stejně jako hru na hudební nástroj. Jen tak máte šanci uspět v soutěžích
Oklamání zvěře správnou vábničkou prý myslivcům přináší stejné uspokojení jako úspěšný lov. Každé vábení tak nemusí nutně skončit výstřelem, ale třeba vítězstvím v soutěži ve vábení jelenů.
Na Výstavišti v Lysé nad Labem se můžete na výstavě „Natura viva“ až do neděle 26. května setkat s myslivci, rybáři a včelaři. Mezi nimi najdete i nadšené myslivce z Újezdu nad Lesy, kteří už čtvrt století vyrábějí vábničky na zvěř.
Stánek najdete snadno podle zeleného praporu Klubu vábičů zvěře. Martin Hrdlička tam lidem ukazuje, co jednotlivé vábničky umí. Rodinnou firmu založil už jeho dědeček Jiří Hrdlička. „Děda začínal s hlasem mladé srny. Vábíme na ní starého srnce,“ vysvětluje Martin Hrdlička. „Máme také třeba kachnu, zaječí vřeštidlo, hlas myšky.“
K přivábení starého srnce v období říje slouží malá vábnička ve tvaru kule. Martin Hrdlička na ní vyloudí hlas mladé srny. Zájemcům ochotně vysvětluje, jak se dají jednotlivé zvuky různě modulovat pomocí dlaní a jak se zpívají různé sloky.
Vábnička z většího rohu dokáže přivábit jelena siku. Ten se od evropských jelenů hodně liší. „Jelen lesní nebo jelen evropský dělá takové to řvaní. Z krku to jde nebo z břicha,“ vysvětluje Martin Hrdlička. „Jelen sika píská, zpívá. V přírodě ho určitě poznáte, nedá se to splést.“
Obaly malých vábniček se vyrábějí ze dřeva. Používá se třešeň, višeň anebo mahagon. Uvnitř je plastový jazýček. Vábení se musí trénovat podobně jako hra na hudební nástroj. Znalci tvrdí, že je na to potřeba hudební sluch. „Já tedy hudební sluch nemám, ale myslím, že tím je to těžší,“ usmívá se Martin Růžička.
Myslivci pořádají i soutěže ve vábení jelenů a další zvěře. Konají se v létě na Ohradě poblíž Hluboké nad Vltavou.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
