Valdštejnská zahrada v centru Prahy je krásně pestrá. Najdete v ní i voliéru s výry a bazén s rybami
Valdštejnskou zahradou nás provedl správce historického mobiliáře Senátu Parlamentu ČR Martin Brouček
Valdštejnská zahrada je druhou největší zahradou v centru Prahy, po zahradách Pražského hradu. Vznikala souběžně se stavbou Valdštejnského paláce ve 20. letech 17. století. Podobu zahrady o rozloze víc než 14 tisíc metrů čtverečních pojal její zakladatel, vévoda Albrecht z Valdštejna velkolepě. Dodnes je oázou klidu a odpočinku v historickém jádru města.
Zahrada prošla několika zásadními úpravami. V 18. století byla téměř celá zalesněna a procházelo jí mnoho drobných cest. Další změny v 50. letech 20. století přinesly například opětovné zřízení velkého bazénu. Od roku 1996 je zahrada součástí sídla Senátu ČR, který se na počátku nového tisíciletí ujal její rozsáhlé rekonstrukce a zpřístupnil ji veřejnosti.
Valdštejnská zahrada je rozdělená do dvou geometricky rozdílných částí. V té větší se nachází sala terrena, monumentální stavba otevřená do zahrady, se stropem zdobeným freskami, která ve své době neměla obdoby. Před ní stojí fontána se sousoším Venuše s Amorem. Vlevo od sala terreny objevíte voliéru s výry a tajemnou šedo-černou umělou krápníkovou stěnu. Schválně jestli váš zrak dokáže ve stěně odhalit siluety žab, hadů nebo pitvořící se obličeje, které jsou v ní ukryty.
Dominantou menší části zahrady je bazén s ostrůvkem, nesoucím plastiku Herkula. Dále je zde skleník a jízdárna. V rybníčku žijí kapři obecní, sumci, štiky, zlatí jeseni nebo kapři koi. Po hladině se pak prohání například slípka zelenonohá, která odkudsi přilétla, ale sluší jí to tady.
Jízdárna uzavírá Valdštejnský areál na východní straně. Svému účelu sloužila až do konce 19. století. Po první světové válce ji Valdštejnové pronajali automobilové továrně Laurin &- Klement, později pak dalším automobilovým závodům. Autodílny zde zůstaly i po druhé světové válce. Od roku 1996 je Valdštejnská jízdárna součástí sídla Senátu. Prošla citlivou rekonstrukcí a za symbolickou cenu si ji pronajímá Národní galerie, která zde pořádá výstavy.
Ze západu, severu a východu je zahrada obklopena budovami Valdštejnského paláce, z jihu pak vysokou ohradní zdí s oblouky. V obou částech zahrady můžete obdivovat kopie původních soch vynikajícího nizozemského sochaře Adriana de Vriese.
V sala terreně se v letním období konají různé kulturní akce. K chloubě Valdštejnské zahrady patří pávi korunkatí a bílí. Zahradu zdobí vzrostlé duby, javory či magnólie. U krápníkové stěny rostou hortenzie, u jižní stěny Valdštejnského paláce se dobře daří vinné révě a fíkovníkům.
Zahrada je otevřená po celý týden od půl osmé ráno do půl šesté odpoledne, většinou až do konce října.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
