„Vavřincovy slzy“ bude při maximu rušit Měsíc, dívejte se však i jindy: Procházka srpnovou oblohou

Jeho maximum totiž vychází na noc 12. srpna, a to v době, kdy Měsíc – tři dny po úplňku – bude svým svitem pozorování po většinu noci výrazně rušit. Lepší zprávou ale je, že Perseidy nejsou aktivní jen přesně v čas maxima.

Drobečky z komety Swift-Tuttle

Perseidy nad Šumavou|foto:Zdeněk Bardon

Jejich aktivita začala už v druhé polovině července a končit bude v závěru srpna. Zkuste je tedy pozorovat už teď, a to vždy časně ráno; nejvíc jich lze vidět někdy mezi půlnocí až čtvrtou hodinou. Za hodinu lze napočítat 50 až 80 kousků. „Kousků“ myslím doslova, protože jde o miniaturní prachové částice periodické komety Swift-Tuttle, jejichž proudem naše planeta každoročně prolétá. Jako první tuto spojitost prokázal až v roce 1862 italský astronom Giovanni Schiaparelli.

Možná jste se setkali s jejich lidovým označením „Slzy sv. Vavřince“. Světec toho jména se v srpnu roku 258 vzepřel příkazu římského císaře Valeriána a než by církevní majetek odevzdal říši, rozdal jej chudým. Stihl ho za to krutý trest. Několik dní po jeho popravě začaly podle legendy z nočního nebe padat Vavřincovy „třpytivě krvavé slzy“.

Od Pastýře ke Střelci: srpen pod hvězdami

Vega. Jasná namodralá hvězda v souhvězdí Lyry|foto:Shutterstock

Srpnová obloha ovšem skýtá zajímavou podívanou i bez rojení meteorů. Nízko nad západním horizontem vidíme Pastýře s jasným Arkturem, který zapadá ve druhé polovině noci. Nad jihozápadem se nachází malé, leč výrazné souhvězdí Severní koruny s jasnou Gemmou – latinský název praví, že jde o drahokam, arabský název Alphecca napovídá, že uskupení může připomínat královskou korunu. Najdeme jej snadno na spojnici hvězd Arktur–Vega. Od Severní koruny severovýchodním směrem, nalezneme Herkula s jednou z nejjasnějších kulových hvězdokup severní oblohy, M13. Jihovýchodně od Herkula leží rozsáhlé souhvězdí Hadonoše. Vezmeme-li si na pomoc silnější triedr, můžeme vidět několik kulových hvězdokup. První z nich, poměrně řídkou hvězdokupu M10 najdeme v centrální části uskupení.

Souhvězdí Střelce|foto:Shutterstock

Nad jižním obzorem – mezi Štírem západně a Kozorohem východně, spatříme jedno z dvanácti souhvězdí zvířetníku, Střelce s řadou otevřených hvězdokup a mlhovin Messierova katalogu. Střelec, obdobně jako souhvězdí Štíra, nevychází nad obzor na našem území celý. Abychom jej viděli v celé jeho kráse, museli bychom cestovat více na jih. Severně od souhvězdí Střelce nalezneme často zmiňovaný letní trojúhelník hvězd Vega–Deneb–Altair, který v polovině srpna kulminuje zhruba hodinu před půlnocí.

Planety, konjunkce a měsíční fáze

Velký astronomický dalekohled pod soumračnou oblohou připravený k pozorování hvězd|foto:Shutterstock

Sedmičku planet opustí v srpnu jen Mars, který do konce roku neuvidíme. Merkur spatříme ráno v druhé půli srpna nad východoseverovýchodem, Venuši a Jupiter taktéž ráno nad východním obzorem. Saturn svítí v souhvězdí Vodnáře po většinu noci kromě večera a od srpna až do začátku října trvá období jeho nejlepší viditelnosti. Uran je ráno vysoko nad východním obzorem, Neptun je v Rybách po většinu noci kromě večera, obě planety jsou viditelné jen v dalekohledu.

Venuše a Měsíc|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Pokud jde o úkazy, kromě meteorického roje Perseid stojí za zmínku těsná konjunkce Venuše s Jupiterem, ke které dojde ještě před Perseidami ráno 12. srpna kolem 7. hodiny SELČ. Tedy už za bílého dne, ovšem planety bychom mohli u sebe vidět i o pár hodin dřív. Podobně jako ráno 20. srpna nad východním obzorem pěkné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru coby předzvěst odpolední konjunkce Měsíce a Venuše.

K úplnosti srpnové Procházky oblohou chybí už jen tradiční měsíční fáze. 1. srpna první čtvrť, 9. srpna úplněk, 16. srpna poslední čtvrť, 23. srpna nov a 31. srpna opět první čtvrť. Přejeme vám krásné dny léta a při toulkách srpnovou oblohou ničím nerušenou podívanou.