Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře bylo střeženo bohatství celého českého království
Vlašský dvůr ve středočeské Kutné Hoře vznikl přestavbou původně obranného hradu. Z vůle krále Václava II. byl hrad od roku 1300 postupně přestavěn na mincovnu a pokladnici českého království. Vlašský dvůr si oblíbil také král Václav IV., který si zde nechal vybudovat rezidenční sídlo. Dnes se v bývalé mincovně nachází jedinečná expozice historie mincovnictví.
Kutná Hora byla kdysi skutečným středobodem českého království a po několik staletí také střediskem hospodářské moci českého státu. Za vlády krále Václava II. vypukla v Kutné Hoře stříbrná horečka. V době rozkvětu Kutné Hory se tam ročně vytěžilo tři až pět tun stříbra, což pokrývalo devadesát procent české a třetinu evropské těžby. O jejím bohatství svědčí i fakt, že z peněz plynoucích do královské pokladny právě z Kutné Hory, byla financována mimo jiné přestavba Pražského hradu. Na přelomu 14. a 15. století se Kutná Hora dokonce stala sídelním městem krále Václava IV.
Už na konci 13. století bylo nutné vytěženou stříbrnou rudu bezpečně uložit, dohlížet na její zpracování i samotné ražení mincí. A pro panovníka bylo samozřejmě nejjistější mít vše pod kontrolou. Proto Václav II. už koncem 13. století založil Vlašský dvůr. „Vlašský“ proto, že sem byli nejprve povoláni zkušení vlašští mincíři a pregéři z italské Florencie. A právě tady se od roku 1300 v důsledku Václavovy mincovní reformy razil tzv. Pražský groš, oblíbená mince, se kterou se platilo po celé střední Evropě až do poloviny 16. století.
Místo důležitých událostí a setkání
Vlašský dvůr se tak už za vlády Václava II. stal jedinou státem řízenou mincovnou. A v dobách největšího rozkvětu města sloužil též jako sídlo panovníka při jeho pobytu v Kutné Hoře. V audienční síni královského paláce se uskutečnila řada významných historických událostí. Mezi ta nejdůležitější patří setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem, zvolení Vladislava Jagellonského českým králem roku 1471 nebo podepsání tzv. Kutnohorského dekretu, který mimo jiné zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům na Karlově univerzitě v Praze.
Zajímavá je i královská kaple, kterou si ve svém paláci nechal vybudovat Václav IV. Přestavba koncem 19. století sice půdorys kaple změnila, ale atmosféra je stále jedinečná. Na původním gotickém oltáři je vyobrazen svatý Václav, patron České země, spolu se svatým Ladislavem - patronem Uher, kteří připomínají propojenou historii obou zemí. Kaple byla původně zasvěcená pouze svatému Václavovi. Když po smrti Matyáše Korvína získal Vladislav Jagelonský i uherskou korunu, byla kaple zasvěcená i svatému Ladislavovi.
Vlašský dvůr nabízí i zajímavé expozice
V zrekonstruovaném sklepení můžete navštívit novou interaktivní expozici, která vás zavede do kutnohorské štoly a přiblíží pověst o ztraceném stříbře. Atmosféra sklepení je jedinečná. Právě zde byly střeženy zásoby stříbra a můžete se zde dotknout samotných základních zdí Vlašského dvora.
Při návštěvě Vlašského dvora rozhodně nesmíte vynechat bývalou královskou mincovnu, kde je nyní expozice mincovnictví. V královské pokladnici bylo střeženo bohatství celého českého království. Dodnes se tu zachovaly původní bezpečnostní dveře. V rámci expozice je vystaven také originál Pražského groše. Odvážlivci si dokonce mohou pražský groš vyrazit sami – sice ne do stříbra jako kdysi, ale i ten hliníkový jim určitě udělá radost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
