Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře se razily slavné stříbrné pražské groše
Středočeské město Kutná Hora bylo po několik staletí střediskem hospodářské moci českého státu. V době vrcholu rozkvětu Kutné Hory se tu ročně vytěžilo 3 až 5 tun stříbra, což pokrývalo devadesát procent české a jednu třetinu Evropské těžby.
O jejím bohatství svědčí i fakt, že z peněz plynoucích do královské pokladny právě z Kutné Hory, byla financována mimo jiné přestavba Pražského hradu.
Na přelomu 14. a 15. století se Kutná Hora dokonce stala sídelním městem krále Václava IV. Už na konci 13. století bylo nutné vytěženou stříbrnou rudu bezpečně uložit, dohlížet na její zpracování i samotné ražení mincí. A pro panovníka bylo samozřejmě nejjistější, když měl vše pod kontrolou.
Proto Václav II. už koncem 13. století založil Vlašský dvůr. „Vlašský“ proto, že tam byli nejprve povoláni zkušení vlašští mincíři a pregéři z města Florencie. A právě tady se od roku 1300 v důsledku Václavovy mincovní reformy razil tzv. pražský groš, oblíbená mince, se kterou se platilo po celé střední Evropě.
Vlašský dvůr se tak už za vlády Václava II. stal jedinou státem řízenou mincovnou a v dobách největšího rozkvětu města sloužil též jako sídlo panovníka při jeho pobytu v Kutné Hoře. Odehrálo se tu mnoho důležitých událostí a setkání.
Mezi nejdůležitější patří setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem, zvolení Vladislava Jagellonského českým králem roku 1471 či podepsání tzv. Kutnohorského dekretu, který zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům na Karlově univerzitě v Praze.
Ve Vlašském dvoře si můžete nejen prohlédnout královský palác - královskou kapli i audienční síň a především bývalou královskou mincovnu, kde je nyní expozice mincovnictví. Můžete se také podívat na ukázky ražení mincí.
Celý postup vám ukáže pregéř v dobovém kostýmu. Zájemci si mohou pražský groš vyrazit sami – sice ne do stříbra jako kdysi, ale i ten hliníkový určitě udělá radost. Je nutné si ale ražbu předem objednat. Vlašský dvůr v Kutné Hoře je otevřen celoročně.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Víc budeme mluvit o Číně než o Rusku, to už je dnes upadající hráč, předpovídá exdiplomat Landovský
-
Slováci znovu demonstrovali za proevropské směřování země. Protesty se konaly v 50 městech
-
Případů násilí na českých školách přibývá. Pomoc by mohly neziskové organizace i bezpečnostní školení
-
Návštěvu je slušné avizovat předem. Szijjártó a Orbán ukázali, kdo jsou jejich spojenci v Česku, říká Petříček