Víte, proč je kůra některých stromů červená?

1. červen 2018

Největší audioportál na českém internetu

Řasa stromu nijak neškodí | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Proč mají některé stromy červenou kůru?

Možná jste si také všimli stromů, které mají zčervenalou kůru. Pokud vás zajímá, co je příčinou, máme pro vás odpověď. Je to díky řase, které se dobře daří tam, kde je čistý vzduch. Zároveň má ráda vlhčí prostředí. Naopak jí nesvědčí průmyslové a znečištěné oblasti. Více nám o této řase prozradil Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Tím, jak se odsířily naše elektrárny, zmizely z ovzduší látky, které potlačovaly růst a množení různých citlivých organizmů. Mezi ně patří lišejníky, mechy a také řasy. To, co způsobuje zčervenání kůry stromů, je řasa Trentepohlia umbrina. Rozlišuje se mnoho druhů a poddruhů této řasy. U nás jsou běžné tři druhy:

Trentepohlia umbrina - tvoří červenohnědé povlaky na kůře stromů
Trentepohlia iolithus - za vlhka červenohnědé, za sucha šedozelené povlaky na kamenech v údolích horských potoků
Trentepohlia aurea - krátce plstnaté oranžové povlaky na zdech a skalách

Stromu řasy neubližují, ale pokud se jich chceme zbavit, použijeme na kmen tlakovou vodu a ošetření některým z měďnatých fungicidů. Podobně je tomu i u lišejníků, které se objevují na starších větvích.

Odsíření a vyčištění vzduchu má v některých případech negativní vliv na rostlinstvo. Například se navýšilo napadení hnědým padlím angreštovým (americké padlí), možná i rzí hrušňovou (elementární síra ji nejspíše potlačovala), košťáloviny začínají trpět nedostatkem síry v půdě.

Řasa má ráda vlhčí prostředí, proto se objevuje především na stromech, rostoucích u vody
Zčervenání kůry stromů způsobuje řasa Trentepohlia umbrina

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.