Vladimír Pěnkava - tvůrce projektu Faber
12. říjen 2012
Tandem

Vladimír Pěnkava, tvůrce projektu Faber
U Jana Rosáka v talk show Tandem byl tvůrce projektu Faber Vladimír Pěnkava. Dozvěděli jste se, kde vznikla myšlenka o vzniku tohoto projektu, proč si nejvíce z našich panovníků váží Karla IV. a kde se nalézá Pěnkavův dvůr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den a stejně kvalitní poslech Tandemu přeje všem Jan Rosák. Už jste někdy slyšeli o didakticko-divadelním projektu Faber? Stručně by se dalo říct, že tvoří nový obor živoucí historie. Jenže to je tak trošku moc obecné. Takže jsem do Tandemu pozval přímo samotného tvůrce projektu Faber, pana Vladimíra Pěnkavu. Vítám vás, dobrý den.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Zdařbůh, sousede.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky. Takhle se vy zdravíte?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Třeba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak protože je mi jasné, že většina z vás, našich posluchačů, pořád netuší, o co se vlastně jedná, tak spěcháme spolu s mým hostem rovnou do první kamenné scény pro živoucí historii v České republice, tedy do Pěnkavova dvora. Startujeme tedy náš stroj času a já vám přeju všem hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je tedy dnes tvůrce projektu Faber Vladimír Pěnkava. A vy jste spolu s manželkou Ivanou přišli na ten nápad, že jo, že uděláte projekt Faber, a tudíž jaksi nový obor živoucí historie. Ale já teď trošičku předběhnu ještě. Co jste dělali do té doby, než jste napadly tyhle ty věci úžasné?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, do té doby jsme studovali a potom nás to napadlo po revoluci. Právě proto, že jsme vystudovaný kantoři a rádi, co se naučíme, předáváme dále. Takže v podstatě ten náš objekt nebo projekt je vlastně takový pokračování školy, že vlastně máme vybavení, které běžná škola nemá, že jo. Běžně nemají ve škole mučírnu vybavenou 50 mučícími nástroji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To ne, ale tak někdy pro mě třeba hodina matiky mučírnou byla.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To zase záleží na tom pedagogovi, jak je schopnej nebo schopnej, protože každý obor je strašně zajímavý a dá se o něm vědět hodně i málo. A zrovna tak ta historie. O historii, každé době dá se přečíst pět knížek, dá se jich přečíst třeba tisíc a dá se třeba přečíst i o oborech, které s tím souvisí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste opravdu učil dějepis tedy?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ne, ne, já jsem vystudovaný matematik.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj, to jsem se zrovna netrefil.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ale to vůbec nevadí, protože obstát v tomhle oboru, to musí člověk setsakra dobře počítat. Všichni moji kamarádi, co jsou podnikatelé, se mě ptají a jak se dá s tímhle uživit. Já říkám, no, dá, ale je to náročné. A já tím, že děláme živoucí historii, tak právě to zahrnuje všechny obory. Takže pro mě největší zábavou je neustále něco studovat a nejsem prostě zaměřenej technicky, ekonomicky nebo humanitně, já jsem zaměřenej globálně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, pane Pěnkavo, kde byl ten impuls, který vás přivedl od té matematiky nebo výuky matematiky k té historii, protože to je přece jenom skok?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, to je jako větší povídání, protože jeden čas jsem chtěl být špičkový šachista, tak jsem hrál vod rána do večer šachy. Už jsem dosáhl titulu kandidát mistra,ale potom prostě určitejma změnama jsem se změnil, až jsem se dostal k různým dalším věcem, k umění, ke sportu. Takže jsem chtěl bejt zase vrcholovej sportovec. A nakonec to všechno skončilo u tý historie, protože ta mi umožňuje všecko, protože když dělám Karla IV., tak denně jezdím na koni nebo obden podle toho, jak je čas, abych byl špičkový jezdec, učím se bojovat jako on, abych byl špičkový válečník. Učím se ale taky třeba řemesla, učím se ale taky bejt vědec a znalec duchovna, protože i to byl Karel IV. Takže tohle to všechno mě vede k tomu, abych poznával tu historii po všech stránkách, prakticky i teoreticky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, mně se to docela líbí, že chcete ve všem být špičkový, protože když někdo chce být jenom tak nějak průměrný, to nikam nevede. A být špičkový v nějakém oboru, to vždycky prostě něco znamená. Mně se to moc líbí a my si o tom vašem oboru, tedy o oboru živoucí historie a projektu Faber určitě ještě dneska hodně popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan Vladimír Pěnkava je spolu s manželkou Ivanou tvůrcem oboru živoucí historie, tvůrcem didakticko-divadelního projektu Faber. Vy jste mi těsně před tím, než jsme si sedli do studia, řekl, že byste se rád stal opravdovým Karlem IV. Teda já mám takový pocit, že kromě toho, že byste měl vládnout té říši, i když to by bylo taky lákavý, tak asi po těch stránkách jaksi těch vnějškových, viďte.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Já, abych pravdu řekl, já bych tý říši klidně vládl, ale na základě toho vybavení, co měl Karel IV. A toho si velice vážím, protože to byl opravdu showman par excellence, protože ten se vyznal snad ve všem a měl na to. Zase na druhou stranu se říká, on se plete do všeho a všechno zkazí a všechno prostě nedotáhne a nedodělá. U toho Karla IV. je to takový, že on je známej ve spoustě oborů, že tam měl nějaký vstup a mnohdy tu nebo ve většině případů to bylo velice pozitivní pro ten obor. Takže zasahoval, já nevím, do ochrany lesů v našem království, do pěstování včel, do potírání zločinnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Urbanismu, výstavby města. Praha, že jo.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To jsou takový ty hlavní, který jsou běžně známý. Já tady spíš jmenuji takový ty méně známější věci, protože připravoval třeba zákoník na ochranu lesů, kde jsou postižený takovýhle věci, protože už ve středověku hrozila ekologická katastrofa, protože všechno jelo na dřevo, takže v podstatě vynález kamenné uhlí nebo objevení kamenného uhlí, že se to dá používat na topení zachránil lesy v Evropě. Takže mě ten Karel IV. vzrušuje velice v tom, že tím, jak mě baví studovat neustále se něco dozvídat nového, tak on mi umožňuje jít do všech oborů a pořád dělám s Karlem IV., protože právě byl válečník a objel půlku Evropy na koni, tak prostě můžu jezdit denně na koni, abych mohl jet jednou do Říma, protože třeba jeho otec Jan Lucemburský to stihl za 10 dní. Ale samozřejmě přesedal a jel denně tak 120, 130 kilometrů. To já tolik koní zatím nemám, taky nejsem král. Ale přesto jezdíme na čundry s koňma a ujedeme třeba za den 50 kiláků, spíme někde v lese pod širákem nebo pod koněm, abych měl klimatizaci, tak mi mává vocasem...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte pocit, že Karel IV. byl opravdu jaksi superman i po té stránce, jak třeba vypadal, jaksi vybavení fyzické?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, samozřejmě byl dobře vybavený. Asi pohled na něj ze začátku byl hezký od žen. Potom byl teda takový zmrzačený, takže to už moc hezky nevypadal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl po nějakém turnaji, viďte, někde v Itálii.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak, tak, protože ty turnaje, i když to pro nás urozence byla zábava, tak současně to bylo dost často devastace celého našeho organismu. Ale prostě ve středověku král musel být válečník, musel v čele armády válčit. A proto i Karel IV. byl válečník, asi jeden z posledních tohohle typu, potom už ty králové si našli generály, které posílali na válčiště. Ale Karel IV. Ještě v čele armády cestoval. Takže s otcem jel třeba na křížovou výpravu do Polska nebo chtěl jet dokonce do Španělska. Jenže to mu otec zakázal, aby nepřišel vo následníka. Bojoval u Kresčaku, bojoval v Itálii, v Benátsku ho honili piráti, přejížděl na koni Alpy. To, co pořád se z Karla IV. dělá busta, že to byl vážný člověk, který dělal jenom vážné věci a byl vlastně už od začátku starej, jak to tak bejvá, když se něco idealizuje. Ale von byl mladej, von byl prostě na ženský, von popíjel, když bylo třeba a když bylo třeba, tak válčil a pral se a jezdil na koni. Takže byl na svou dobu obr, protože měřil 173 centimetrů, což teď je míň, ale v tý době to byla vyšší výška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, tak takhle dokonalý chce být i jeho následovník Vladimír Pěnkava.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, tvůrce projektu Faber, Vladimír Pěnkava, Faber je didakticko-divadelní projekt, který v podstatě chce znovu evokovat živoucí historii, tak sám říká, že ve středověku by žít nechtěl. To cituju vás.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Nechtěl, nechtěl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale přitom něco podobného v tom vašem Pěnkavově dvoře vytváříte. Tak proč? Co je vlastně hlavním úmyslem toho Faberu?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ne, hlavním úmyslem je získat co největší znalosti, zkušenosti a dovednosti a potom je přenášet na lidi. Takže my vlastně, naší největší takovou přínosnou prací k tomu je vyhledat tu cestu, ten most mezi odborníkem a laikem. A Pěnkavův dvůr je naše pevné místo. My jsme schopný cestovat po republice a taky cestujeme, vystupujeme na spoustě hradů, zámků, ve městech jsme vystupovali, na Letenské pláni jsme dělali středověké město Faber. No a pořád ale pevné místo je pevné místo. Takže si budujeme v Takoníně na Benešovsku Pěnkavův dvůr, což není skanzen, není to nějaký zábavní park. Je to prostě náš Pěnkavův dvůr, kde chceme dělat kvalitní, a to podotýkám, opravdu kvalitní živou historii. Takže vždycky na tý akce musím být já a moje rodina, protože my jsme tvůrci projektu Faber a my prostě tam musíme být, protože máme ty znalosti a dovednosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale stejně zábava to určitě je, protože tam předvádíte třeba nejrůznější období historie, Řím, Kelty, napoleonské války, divoký západ. To je dost veliký rozptyl. Čili, každé to údobí nepochybně jaksi je předváděno zábavnou formou tak, aby to diváka jaksi nadchlo, ne?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, právě divák prošlý školou mnohdy si myslí, že historie je nuda. Ale já jsem velký zastánce toho, že historie nuda není, naopak je to velká zábava, ale musí ten tvůrce být odpovědný a musí o tý historii opravdu vědět a musí být i trošku divadelník, showman a musí neustále přemejšlet, jak to převádět na tu zábavu. A to právě my děláme. Takže náš projekt není nudný, naopak jako odcházejí od nás děti tříletý, čtyřletý, kdy pro ně hrajeme pohádky. Odcházejí od nás puberťáci s tím, že se perfektně pobavili. I učitelé dějepisu mi říkají, že se dozvěděli věci, které prostě na vejšce nebrali, protože oni musí dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak nějak globálně, ano.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Kdežto já pořád jsem zaměřenej na určitý témata. I když ten rozsah máme širší, ale pořád neděláme všechno, to taky nechci. Ale prostě baví mě dělat víc témat, protože zase jedno téma obohacuje jiné téma. Mnohdy se při studiu antiky dozvím věci o středověku nebo zase při studiu renesance se dozvím něco o antice. Prostě žádnej odborník současnej taky nepojímá všecko a každej něco najde nového.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy přesto každé to údobí se snažíte brát tak nějak jaksi v širším záběru, protože jestli se nepletu, Faber, to je něco jako řemeslník, pracující, že. Ale nejenom tedy jaksi středověký. To znamená třeba, dejme tomu, děláte divoký západ, tak i tam jsou jaksi ty věci, které tvořily celý ten kolorit.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Přesně. Je to jiné období. A jednak hlavně my jsme postavený na koních, že divokej západ a prostě koně, to je obrovská věc. Takže se učím chytat krávu do lasa nebo práskat bičem, zrovna tak se učím masakrovat indiány, což je taková zábava vojáků americké armády, že jo. A po dobrém masakru si dám dobrý doutníček, abych si odpočinul.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, vážně? Takhle až jo?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Až takhle. U Little Big Hornu, ale tam se nám to nepovedlo vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, ne, tam naopak dostali na frak bílí.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak u Lauding Knee, tam to bylo lepší. U Little Big Hornu, tam mi indiáni vzali šavli a klobouk mi sundali a ještě vlasy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste Caster taky zároveň.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ne, já jsem jeden z jeho vojáků. A já prostě jsem tam statečně bojoval a nepovedlo se.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mně se na tom projektu živoucí historie, projektu Faber, který dělá Vladimír Pěnkava se svou manželkou Ivanou a, předpokládám, že ještě širším kolektivem, protože ve dvou byste to asi nezvládli. Tak se mi na tom líbí to, že to berete všecko ale opravdu hodně do důsledků i do detailů. To znamená vybavení do všech těch historických údobí, která jsou u vás ke shlédnutí, je důsledné prostě. Před chvilkou jste mi tady ukazoval fotografii jednoho z bojovníků Castrovy armády a říkal jste, že to vybavení je opravdu možná ještě lepší, než mají Američani, když dělají repliku bitvy i Gettysburgu. Ale vy to dokonce berete až do takových důsledků, a to se mi na tom líbí hodně, že pátráte v historii i třeba po starém humoru, čili staročeském humoru. Je to pravda?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Je to pravda, protože, jak už jsem říkal, rád tu historii dělám s humorem, aby to pro lidi bylo zábavné a přijatelné a přitažlivé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já předpokládám, že ty vtipy nebo jestli něco takového existovalo, třeba ve starověku byly úplně jiné než dneska, taky si dělali legraci z něčeho úplně jiného, a dokonce i třeba nadávky měli úplně jiné, viďte.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Samozřejmě. Voni měli humor, tomu bysme asi teď už nerozuměli, protože je jiná doba, ale ty nadávky jsou zajímavé i teď. Akorát, když takhle někomu začnu nadávat, tak se na mě kouká, když jsem to dělal třeba na tržištích při akcích našich, tak si mysleli, že jsem vožralej, protože tomu nerozuměli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak schválně zkuste, co si budu myslet já.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak třeba: ty šelmo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? To byla těžká nadávka?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To byla těžká nadávka. Když to vysvětlím, tak šelma je z německýho schelm a znamenalo to značný promor. A z toho vzniklo označení pro zvíře divoký, protože ten mor, když přijde, tak rychle umírají lidi, zabíjí. A ten tygr taky rychle zabíjí. Takže prostě je šelma vod toho moru takhle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste ještě aspoň jednu nadávku takovou nějakou jadrnou.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ty škaredý voškrde. To spíš ženská, kdyby tu seděla, tak jí budu nadávat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Škaredý.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Škaredý voškrde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to je?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Přitom voškrt je nástroj, se kterým se okřesávají mlýnské kameny a vono po určité době, když se mele obilí, tak se ten kamen omele a je potřeba ho vždycky zhrubit, aby prostě ta mouka se tam mlela. Akorát jsem nikde nesehnal, proč zrovna oškrt byla nadávka pro ženskou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale každopádně myslím si, že tak, jak se to občas v těch restauracích kvazi tedy jaksi historizujících, kdy personál jaksi je velmi neuctivý ke svým návštěvníkům, tak to je trošičku asi stylizace a trošičku někde jinde.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To je na žalobu jako urážka na cti, když tomu říkají středověkou mluvou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře. Ale já jsem teď touhle tou oklikou dostal konečně k tomu, co vás chci, pane Pěnkavo, abyste si vybral mezi opravdu klasiky českého humoru. A teď mám na mysli ten humor současný. A protože vím, že máte radši takový ten humor, který není přímočarý, tak kdo je ten váš favorit nebo kdo jsou vaši favorité?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak já jich mám několik. Samozřejmě jeden z pánů humoristů je pan Werich právě, že dělá to, co dělám i já, že si hraje s jazykem českým, že má obroský znalosti o češtině a že s ní dokázal nádherně prostě pracovat, že ty jeho filmy, to je prostě špička. Zrovna tak se mi líbí Holzman, zrovna tak se mi líbí Bolek Polívka, zase ten má úplně jinačí humor. No, ale líbí se mi nebo Svěrák, jo, prostě. V každém humoru se dá najít perly, v každém se dají najít i prvoplánový věci. Ale, že jo, když má člověk něco vytvářet, tak vytvářet to denně, jak doba žádá, je strašně těžký, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je strašně těžký. Tak když dovolíte, já bych zvolil toho Jana Wericha a dalšího pána, který si s češtinou taky krásně pohrával, a dokonce ve dvojici s Janem Werichem, Miroslava Horníčka.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pěnkavův dvůr, to je záležitost, kterou vytvořil Vladimír Pěnkava se svou manželkou Ivanou a dělají tam takový nový obor živoucí historie, projekt Faber. Ale v něm si libujete, pane Pěnkavo, nejenom řemesla, což tedy přímo s tím slovem Faber jaksi souvisí, nejenom válečnictví, ale taky duchovno. To mě zajímá, jakým způsobem ho tam prezentujete.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak prezentovat duchovno je jedna z nejnáročnějších věcí. Lidi většinou chtějí takový to akční, to válečnictví. Ale protože historie bez duchovna není historie, tak prostě to duchovno studuju zrovna tak. A je to bohatší pomalu než to akční. Karel IV. prostě by nikdy nebyl ateista, nikdy by prostě nebyl, nepopíral Boha. Pro něj to byla taková samozřejmost, jako pro nás jsou jiné samozřejmosti. A proto je třeba znát teologii té doby, je třeba znát, jaký měli třeba představy o vzniku světa, zániku světa. No a to duchovno se dá zase studovat v různých dobách. Takže třeba, protože dělám občas i Rudolfa II., tak mě baví duchovno, to hermetické, alchymické, baví mě Rudolf II. u tohohle důvodu třeba, kterej nebyl ani takovej válečník jako Karel IV. Ale zase se vyznal v umění, různých vědách, protože právě, jak už jsem říkal, nejvíc mě baví studovat a to právě v tý nadstavbě, v tom duchovnu je větší bohatost než v tom válečnictví. Sekat mečem se dá několika způsoby, kdežto o alchymii můžete přečíst stovky knížek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak to tam prezentujete těm návštěvníkům?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Takhle, Pěnkavův dvůr není jako stálý, že prostě to tam všecko bylo najednou. My tam vždycky budeme vypisovat dny, ve kterých tam bude třeba Rudolf II. a renesance nebo Karel IV. a středověk, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se ještě k tomu dostaneme, jakým způsobem se mohou třeba návštěvníci u vás prezentovat a objednávat si. Ale jakým způsobem jim to duchovno servírujete?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To je třeba u Karla IV., že tam ukážu, jak bojuje na koni, ale zrovna tak tam mám expozici při tom představení, ve který má skriptorium středověký. A tam už povídám o všech těch věcech, protože skriptorium, vlastně písařská dílna s duchovnem velice souvisí, slouží k šíření duchovna. Zrovna tak u Rudolfa II. zase mám alchymickou dílnu nebo, já nevím, tam mám renesanční kalkulačku, jak se třeba počítal, tady už jsem u svýho oboru, že mě baví i to, jak třeba v historii vymejšleli různý ty věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vypadala kalkulačka renesanční?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To říkám abaku, což je vlastně takovej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sčot.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Třeba. Počítadlo v podstatě. Rusové tomu říkají sčot, že jo. Ono to má víc podob, už Číňani to měli. Prostě to je starý jako lidstvo samo. A Židé třeba na tom počítali svoje výnosy, jo. A stačilo vzít stůl, namalovat na něj linie, rozdělit ty čísla do chlívečků a potom to posunovat a sčítat a dělit, násobit se na tom dá. A zrovna tak, že jo, na univerzitě třeba brali, jak se dá vodmocnit ručně bez tabulek druhá odmocnina, třetí odmocnina. Nádherný dílo vod Křišťana z Prachatic vlastně z 15.století, kdy právě tam popisuje všechny tyhle ty úkony. Zajímavý je, že my třeba sčítáme pod sebou, oni sčítali nahoře. Takže suma je nahoře vod toho, že je to nejvyšší číslo, jo, v tom součtu. Je tam spousta věcí a vopravdu tohle jsou věci pro fajnšmekry, který vopravdu bažejí po vzdělání, po poznání. A pro takovýhle chci dělat akce, třeba speciální skriptorium Karla IV. nebo alchymická dílna Rudolfa II. A zrovna tak jsme otevřený udělat pro ty, kteří chtějí akci, rytířství nebo válečnictví.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Projekt Faber není věc, která by vznikla možná předevčírem, protože Vladimír Pěnkava s manželkou Ivanou a předpokládám i s kolektivem dělá tuhle tu záležitost už. Kolik let?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Už by se dalo říct 23 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
23 let. No, tak to už o tom jednak hodně víte, jednak už máte hodně věcí zažitých, jednak už vám spousta věcí se /nesrozumitelné/. Myslím si, že to, co jste si dali do vínku, tedy absolutní historickou věrnost, tak až toho jednou dosáhnete, tak to bude samozřejmě perfektní. Ale vy jste v té souvislosti řekl taky jednu věc, která mě samozřejmě zaujala jako člověka, který se hodně zabývá filmy i historií filmů tak trošičku i z mé profese. Vy jste někde řekl, že filmy z gotiky, teda většina filmů z gotiky ničí povědomí o pravé historii. Je to pravda?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Já bych řekl, že jo na základě svejch znalostí. Jako ty absolutní znalosti a historie nikdy nedosáhneme, to není možný, to prostě už ta historie tady jednou byla, nikdo tam nežil, takže nikdo neví, jak to přesně bylo. A mnohdy se ví strašně málo vo tý historii a mnohdy jsou to fakt spekulace nebo hypotézy historiků a každejch 10 let se ta historie přepisuje. Ale je fakt, že zase člověk si musí nějak hrát a i tohle to patří k tý zábavě lidstva a ke hře. Takže ty filmy, to je to samý, že jo. Tvářejí se jako historický zrovna tak jako ty různý akce šermířů a skanzenů, ale vopravdu udělat kvalitní historii, to si myslím, že je strašně těžká věc. Proto se divím, co teď vzniká různých takovýchhle akcí, skanzenů, zařízení, kde se dělá historie přes den vlastně, že sehnali dotaci a to. Protože dělání historie je hlavně vo vědomostech a ty se nezískají přes den ani za sebevětší peníze. Vědomosti se získávají pracně vod rána do večera a neustále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Studiem, ano.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Studiem a praxí taky ještě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já se k těm filmům vrátím. To já se zase musím některých filmařů zastat. Ne, že bych říkal, že nemáte pravdu, že jsou skutečně jaksi historicky věrné, ale mnohdy je potřeba jaksi trošičku ten příběh malinko upravit tak, aby vyhověl tomu záměru toho filmaře. Ale teď se vás chci zeptat na opak. Teď si dokážete vybavit některý z filmů, který podle vašeho názoru té historii co nejvíc vyhovoval, že to tak třeba bylo? Já teď zrovna mám na mysli nebo přímo vidím před sebou záběry z té Vávrovi trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. To jste se usmál. Teď to asi nic moc, co?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To je právě, že jo, tam už vlastně ta předloha je román od Jiráska. Tam je strašně moc chyb. Ale samozřejmě ty filmaři ty filmy dělají, aby byly koukatelný pro lidi. My taky jako neděláme všechno úplně echt, protože to by to ty lidi nebavilo a musí tam bejt zkratka nějaká. Vono záleží taky na tom, jak se to posuzuje. Jestli se posuzuje třeba to duchovno, jaký tam je nebo to chování těch postav, protože oni mysleli jinak v tý době, než myslíme my. Jenže kdyby takhle se to tam předvádělo, tak pro běžnýho člověka bude ten film.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nesrozumitelný?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Nesrozumitelný a nezáživný, že jo. Další věc je posuzování reálie, jaký tam mají, jaký tam mají třeba kostýmy, jaký mají zbraně. Prostě je to strašně těžký. V podstatě ten film je stejná zkratka jako divadlo. I my jsme zkratka historie, i když se snažíme to dělat, ale pořád se snažíme být menší zkratka než třeba ten film. Ale pořád to nikdy nebude dokonalá historie. Ale jsou filmy dobré, kde měli dobrý úmysl ty filmaři a jsou filmy vyloženě špatné, kde prostě je strašně moc chyb.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste aspoň jeden z těch, abychom si udělali představu, který podle vašeho názoru je z těch lepších, historicky věrnějších.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Já nevím, já se na filmy moc nekoukám právě proto, aby mě to nedeformovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já viděl třeba Vláčilovy filmy Markéta Lazarová. Nebo Údolí včel.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
A běžně divácky asi oblíbené nejsou, že jo. Asi si to běžnej člověk nepustí, protože je to pro něj takové zdlouhavé, není tam takovej ten příběh v duchu těch amerických, že někoho tam zabijou, von se pomstí, že jo a vyhraje nakonec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pak se vezmou.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
A pak se vezmou. Takže říkají, že Vláčil, že se tomu přibližuje hodně. Já si myslím tak jo, že vopravdu to nebylo takový přímočarý, jak se to prezentuje v těch současných filmech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak na tom se shodnem.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Asi jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem tvůrce projektu Faber Vladimír Pěnkava a tvůrce taky Pěnkavova dvora. Zkuste ještě jednou mi připomenout, protože mi vypadlo to místo, kde Pěnkavův dvůr se přímo nachází.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Takže se nachází v malinké vesničce Takonín, která se nachází mezi Chotýšany a Bílkovicemi a mezi Benešovem a Vlašimí. Takže je to tady vod Prahy asi 50 kilometrů. Je to v podstatě takový statek zrekonstruovaný, který nepojímáme jako skanzen, že bychom tam stavěli domečky, ale jako takové kamenné divadlo živoucí historie. Takže tam chceme předvádět různá období. Ale ne, že by to tam bylo všechno najednou, ale že když k nám někdo bude chtít přijet a bude chtít vidět hezkou historii, takže si nalistuje náš internet na naše webové stránky a tam se objedná a koupí si vstupenku, jako třeba si kupujete do Národního divadla nebo na Hurvínka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale koupí si to skupina, bych řekl.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, máme pro skupiny, ale od příštího roku bude i pro běžnou veřejnost, že si může každej objednat. Ale bude to mít omezenou kapacitu, protože historie se nedá dělat masově, aby to bylo, teď jsem byl v Polsku na největším festivalu vikingů. A to byla akce, že jsem se tam s rodinou ztratil a prostě nebylo to vono, protože tam proudily tisíce lidí a prostě ta historie se nedá dělat takovým způsobem, aby byla hezká.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale mám takový pocit, že vás, i když vás to trošičku deprimovalo, festival vikingů, že vás určitě to jaksi potěšilo v tom, že zájem o tu historii je mezi diváctvem pořád obrovský. Co když budou chtít třeba, dejme tomu, jaksi vidět ukázky historie ze starého Říma a z napoleonských válek? To vy jste schopni v rámci toho Pěnkavova dvora vytvořit jaksi přímo kulisy, iluzi toho, že teď jsme trošičku v Římě. Čili, máte k dispozici jaksi prostě i nějaké atributy, které to dotvářejí?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Máme fundus věcí. Ne, že bysme přestavěli, že bysme tam postavili hrad nebo zase římskou vilu, ale že prostě to představení vytváříme a přibližujeme, hodně se zaměřujeme na ty koně, takže když dělám Římany, tak dělám třeba, třeba mám keltský sedlo, asi první v republice, protože jsme ho dělali v rekonstrukci, jak mohlo vypadat. A dělám gladiátora jízdního třeba, což jsem ještě tady u nás nikde neviděl. Zrovna tak dělám rytíře jízdního, zrovna tak dělám třeba renesančního vojáka na koni nebo Sever proti Jihu. Takže je to formou představení, kdy si lidi tam sednou a sledujou představení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitý příběh.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, příběh, je to příběh historie, příběh a všechno, co tam povím a všechno, co tam ukážeme, jsou fakta. I když někdy nám to lidi nevěřejí, protože si přečetli nějakou beletrii a potom mi říkají: Ale já jsem si myslela, že Karel IV. se dožil 80 let a von chudák zemřel v 62. Ale ještě rok před smrtí si sednul na koně v listopadu v Německu, v Braniborech a vyrazil do Paříže za svým synovcem, aby svému synkovi domluvil nějaké výhody politické. Takže rok před smrtí jel na koni denně 30 kilometrů. Teda potom, když překročili hranici Francie, tak už mu musel poslat jeho synovec nosítka, protože byl strašně zničenej. Von měl nastydlý klouby, to jsme my jezdci měli vod toho, jak jsme cestovali za každýho počasí. A ještě byl rozlámanej po těch turnajích. Takže takovýhle věci tam povídáme, který běžně třeba v knížkách, voni teda jsou všude někde napsaný, ale musejí se takhle shromáždit a podpoříme ty znalosti tou dovedností, že tam prostě na tom koni projedeme, voblíkneme si brnění kompletní a ukazujeme to živě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jak jste si všimli i z toho posledního vystoupení teď Vladimíra Pěnkavy, tak on se hezky stylizuje do toho, že v podstatě tím žije, což je docela příjemné, protože ta živoucí historie potom v tom projektu Faber v Pěnkavově dvoře anebo třeba někde jinde, kam vyjedete, je potom ohromně působivá. Ostatně můžete se o tom přesvědčit, jak říkal Vladimír Pěnkava, podívejte se na webové stránky. Můžete říct.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Www.faber.cz. Anebo Pěnkavův dvůr, směřuje to na stejné stránky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam zjistíte, že jste zatím ještě neviděli něco, co byste neměli určitě pominout. Moc děkuju za vaši dnešní návštěvu a ať se samozřejmě projekt Faber dále daří.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Děkuji moc. Na shledanou.
--------------------
Dobrý den a stejně kvalitní poslech Tandemu přeje všem Jan Rosák. Už jste někdy slyšeli o didakticko-divadelním projektu Faber? Stručně by se dalo říct, že tvoří nový obor živoucí historie. Jenže to je tak trošku moc obecné. Takže jsem do Tandemu pozval přímo samotného tvůrce projektu Faber, pana Vladimíra Pěnkavu. Vítám vás, dobrý den.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Zdařbůh, sousede.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky. Takhle se vy zdravíte?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Třeba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak protože je mi jasné, že většina z vás, našich posluchačů, pořád netuší, o co se vlastně jedná, tak spěcháme spolu s mým hostem rovnou do první kamenné scény pro živoucí historii v České republice, tedy do Pěnkavova dvora. Startujeme tedy náš stroj času a já vám přeju všem hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je tedy dnes tvůrce projektu Faber Vladimír Pěnkava. A vy jste spolu s manželkou Ivanou přišli na ten nápad, že jo, že uděláte projekt Faber, a tudíž jaksi nový obor živoucí historie. Ale já teď trošičku předběhnu ještě. Co jste dělali do té doby, než jste napadly tyhle ty věci úžasné?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, do té doby jsme studovali a potom nás to napadlo po revoluci. Právě proto, že jsme vystudovaný kantoři a rádi, co se naučíme, předáváme dále. Takže v podstatě ten náš objekt nebo projekt je vlastně takový pokračování školy, že vlastně máme vybavení, které běžná škola nemá, že jo. Běžně nemají ve škole mučírnu vybavenou 50 mučícími nástroji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To ne, ale tak někdy pro mě třeba hodina matiky mučírnou byla.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To zase záleží na tom pedagogovi, jak je schopnej nebo schopnej, protože každý obor je strašně zajímavý a dá se o něm vědět hodně i málo. A zrovna tak ta historie. O historii, každé době dá se přečíst pět knížek, dá se jich přečíst třeba tisíc a dá se třeba přečíst i o oborech, které s tím souvisí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste opravdu učil dějepis tedy?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ne, ne, já jsem vystudovaný matematik.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj, to jsem se zrovna netrefil.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ale to vůbec nevadí, protože obstát v tomhle oboru, to musí člověk setsakra dobře počítat. Všichni moji kamarádi, co jsou podnikatelé, se mě ptají a jak se dá s tímhle uživit. Já říkám, no, dá, ale je to náročné. A já tím, že děláme živoucí historii, tak právě to zahrnuje všechny obory. Takže pro mě největší zábavou je neustále něco studovat a nejsem prostě zaměřenej technicky, ekonomicky nebo humanitně, já jsem zaměřenej globálně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, pane Pěnkavo, kde byl ten impuls, který vás přivedl od té matematiky nebo výuky matematiky k té historii, protože to je přece jenom skok?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, to je jako větší povídání, protože jeden čas jsem chtěl být špičkový šachista, tak jsem hrál vod rána do večer šachy. Už jsem dosáhl titulu kandidát mistra,ale potom prostě určitejma změnama jsem se změnil, až jsem se dostal k různým dalším věcem, k umění, ke sportu. Takže jsem chtěl bejt zase vrcholovej sportovec. A nakonec to všechno skončilo u tý historie, protože ta mi umožňuje všecko, protože když dělám Karla IV., tak denně jezdím na koni nebo obden podle toho, jak je čas, abych byl špičkový jezdec, učím se bojovat jako on, abych byl špičkový válečník. Učím se ale taky třeba řemesla, učím se ale taky bejt vědec a znalec duchovna, protože i to byl Karel IV. Takže tohle to všechno mě vede k tomu, abych poznával tu historii po všech stránkách, prakticky i teoreticky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, mně se to docela líbí, že chcete ve všem být špičkový, protože když někdo chce být jenom tak nějak průměrný, to nikam nevede. A být špičkový v nějakém oboru, to vždycky prostě něco znamená. Mně se to moc líbí a my si o tom vašem oboru, tedy o oboru živoucí historie a projektu Faber určitě ještě dneska hodně popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan Vladimír Pěnkava je spolu s manželkou Ivanou tvůrcem oboru živoucí historie, tvůrcem didakticko-divadelního projektu Faber. Vy jste mi těsně před tím, než jsme si sedli do studia, řekl, že byste se rád stal opravdovým Karlem IV. Teda já mám takový pocit, že kromě toho, že byste měl vládnout té říši, i když to by bylo taky lákavý, tak asi po těch stránkách jaksi těch vnějškových, viďte.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Já, abych pravdu řekl, já bych tý říši klidně vládl, ale na základě toho vybavení, co měl Karel IV. A toho si velice vážím, protože to byl opravdu showman par excellence, protože ten se vyznal snad ve všem a měl na to. Zase na druhou stranu se říká, on se plete do všeho a všechno zkazí a všechno prostě nedotáhne a nedodělá. U toho Karla IV. je to takový, že on je známej ve spoustě oborů, že tam měl nějaký vstup a mnohdy tu nebo ve většině případů to bylo velice pozitivní pro ten obor. Takže zasahoval, já nevím, do ochrany lesů v našem království, do pěstování včel, do potírání zločinnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Urbanismu, výstavby města. Praha, že jo.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To jsou takový ty hlavní, který jsou běžně známý. Já tady spíš jmenuji takový ty méně známější věci, protože připravoval třeba zákoník na ochranu lesů, kde jsou postižený takovýhle věci, protože už ve středověku hrozila ekologická katastrofa, protože všechno jelo na dřevo, takže v podstatě vynález kamenné uhlí nebo objevení kamenného uhlí, že se to dá používat na topení zachránil lesy v Evropě. Takže mě ten Karel IV. vzrušuje velice v tom, že tím, jak mě baví studovat neustále se něco dozvídat nového, tak on mi umožňuje jít do všech oborů a pořád dělám s Karlem IV., protože právě byl válečník a objel půlku Evropy na koni, tak prostě můžu jezdit denně na koni, abych mohl jet jednou do Říma, protože třeba jeho otec Jan Lucemburský to stihl za 10 dní. Ale samozřejmě přesedal a jel denně tak 120, 130 kilometrů. To já tolik koní zatím nemám, taky nejsem král. Ale přesto jezdíme na čundry s koňma a ujedeme třeba za den 50 kiláků, spíme někde v lese pod širákem nebo pod koněm, abych měl klimatizaci, tak mi mává vocasem...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte pocit, že Karel IV. byl opravdu jaksi superman i po té stránce, jak třeba vypadal, jaksi vybavení fyzické?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, samozřejmě byl dobře vybavený. Asi pohled na něj ze začátku byl hezký od žen. Potom byl teda takový zmrzačený, takže to už moc hezky nevypadal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl po nějakém turnaji, viďte, někde v Itálii.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak, tak, protože ty turnaje, i když to pro nás urozence byla zábava, tak současně to bylo dost často devastace celého našeho organismu. Ale prostě ve středověku král musel být válečník, musel v čele armády válčit. A proto i Karel IV. byl válečník, asi jeden z posledních tohohle typu, potom už ty králové si našli generály, které posílali na válčiště. Ale Karel IV. Ještě v čele armády cestoval. Takže s otcem jel třeba na křížovou výpravu do Polska nebo chtěl jet dokonce do Španělska. Jenže to mu otec zakázal, aby nepřišel vo následníka. Bojoval u Kresčaku, bojoval v Itálii, v Benátsku ho honili piráti, přejížděl na koni Alpy. To, co pořád se z Karla IV. dělá busta, že to byl vážný člověk, který dělal jenom vážné věci a byl vlastně už od začátku starej, jak to tak bejvá, když se něco idealizuje. Ale von byl mladej, von byl prostě na ženský, von popíjel, když bylo třeba a když bylo třeba, tak válčil a pral se a jezdil na koni. Takže byl na svou dobu obr, protože měřil 173 centimetrů, což teď je míň, ale v tý době to byla vyšší výška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, tak takhle dokonalý chce být i jeho následovník Vladimír Pěnkava.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, tvůrce projektu Faber, Vladimír Pěnkava, Faber je didakticko-divadelní projekt, který v podstatě chce znovu evokovat živoucí historii, tak sám říká, že ve středověku by žít nechtěl. To cituju vás.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Nechtěl, nechtěl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale přitom něco podobného v tom vašem Pěnkavově dvoře vytváříte. Tak proč? Co je vlastně hlavním úmyslem toho Faberu?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ne, hlavním úmyslem je získat co největší znalosti, zkušenosti a dovednosti a potom je přenášet na lidi. Takže my vlastně, naší největší takovou přínosnou prací k tomu je vyhledat tu cestu, ten most mezi odborníkem a laikem. A Pěnkavův dvůr je naše pevné místo. My jsme schopný cestovat po republice a taky cestujeme, vystupujeme na spoustě hradů, zámků, ve městech jsme vystupovali, na Letenské pláni jsme dělali středověké město Faber. No a pořád ale pevné místo je pevné místo. Takže si budujeme v Takoníně na Benešovsku Pěnkavův dvůr, což není skanzen, není to nějaký zábavní park. Je to prostě náš Pěnkavův dvůr, kde chceme dělat kvalitní, a to podotýkám, opravdu kvalitní živou historii. Takže vždycky na tý akce musím být já a moje rodina, protože my jsme tvůrci projektu Faber a my prostě tam musíme být, protože máme ty znalosti a dovednosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale stejně zábava to určitě je, protože tam předvádíte třeba nejrůznější období historie, Řím, Kelty, napoleonské války, divoký západ. To je dost veliký rozptyl. Čili, každé to údobí nepochybně jaksi je předváděno zábavnou formou tak, aby to diváka jaksi nadchlo, ne?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, právě divák prošlý školou mnohdy si myslí, že historie je nuda. Ale já jsem velký zastánce toho, že historie nuda není, naopak je to velká zábava, ale musí ten tvůrce být odpovědný a musí o tý historii opravdu vědět a musí být i trošku divadelník, showman a musí neustále přemejšlet, jak to převádět na tu zábavu. A to právě my děláme. Takže náš projekt není nudný, naopak jako odcházejí od nás děti tříletý, čtyřletý, kdy pro ně hrajeme pohádky. Odcházejí od nás puberťáci s tím, že se perfektně pobavili. I učitelé dějepisu mi říkají, že se dozvěděli věci, které prostě na vejšce nebrali, protože oni musí dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak nějak globálně, ano.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Kdežto já pořád jsem zaměřenej na určitý témata. I když ten rozsah máme širší, ale pořád neděláme všechno, to taky nechci. Ale prostě baví mě dělat víc témat, protože zase jedno téma obohacuje jiné téma. Mnohdy se při studiu antiky dozvím věci o středověku nebo zase při studiu renesance se dozvím něco o antice. Prostě žádnej odborník současnej taky nepojímá všecko a každej něco najde nového.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy přesto každé to údobí se snažíte brát tak nějak jaksi v širším záběru, protože jestli se nepletu, Faber, to je něco jako řemeslník, pracující, že. Ale nejenom tedy jaksi středověký. To znamená třeba, dejme tomu, děláte divoký západ, tak i tam jsou jaksi ty věci, které tvořily celý ten kolorit.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Přesně. Je to jiné období. A jednak hlavně my jsme postavený na koních, že divokej západ a prostě koně, to je obrovská věc. Takže se učím chytat krávu do lasa nebo práskat bičem, zrovna tak se učím masakrovat indiány, což je taková zábava vojáků americké armády, že jo. A po dobrém masakru si dám dobrý doutníček, abych si odpočinul.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, vážně? Takhle až jo?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Až takhle. U Little Big Hornu, ale tam se nám to nepovedlo vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, ne, tam naopak dostali na frak bílí.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak u Lauding Knee, tam to bylo lepší. U Little Big Hornu, tam mi indiáni vzali šavli a klobouk mi sundali a ještě vlasy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste Caster taky zároveň.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ne, já jsem jeden z jeho vojáků. A já prostě jsem tam statečně bojoval a nepovedlo se.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mně se na tom projektu živoucí historie, projektu Faber, který dělá Vladimír Pěnkava se svou manželkou Ivanou a, předpokládám, že ještě širším kolektivem, protože ve dvou byste to asi nezvládli. Tak se mi na tom líbí to, že to berete všecko ale opravdu hodně do důsledků i do detailů. To znamená vybavení do všech těch historických údobí, která jsou u vás ke shlédnutí, je důsledné prostě. Před chvilkou jste mi tady ukazoval fotografii jednoho z bojovníků Castrovy armády a říkal jste, že to vybavení je opravdu možná ještě lepší, než mají Američani, když dělají repliku bitvy i Gettysburgu. Ale vy to dokonce berete až do takových důsledků, a to se mi na tom líbí hodně, že pátráte v historii i třeba po starém humoru, čili staročeském humoru. Je to pravda?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Je to pravda, protože, jak už jsem říkal, rád tu historii dělám s humorem, aby to pro lidi bylo zábavné a přijatelné a přitažlivé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já předpokládám, že ty vtipy nebo jestli něco takového existovalo, třeba ve starověku byly úplně jiné než dneska, taky si dělali legraci z něčeho úplně jiného, a dokonce i třeba nadávky měli úplně jiné, viďte.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Samozřejmě. Voni měli humor, tomu bysme asi teď už nerozuměli, protože je jiná doba, ale ty nadávky jsou zajímavé i teď. Akorát, když takhle někomu začnu nadávat, tak se na mě kouká, když jsem to dělal třeba na tržištích při akcích našich, tak si mysleli, že jsem vožralej, protože tomu nerozuměli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak schválně zkuste, co si budu myslet já.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak třeba: ty šelmo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? To byla těžká nadávka?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To byla těžká nadávka. Když to vysvětlím, tak šelma je z německýho schelm a znamenalo to značný promor. A z toho vzniklo označení pro zvíře divoký, protože ten mor, když přijde, tak rychle umírají lidi, zabíjí. A ten tygr taky rychle zabíjí. Takže prostě je šelma vod toho moru takhle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste ještě aspoň jednu nadávku takovou nějakou jadrnou.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Ty škaredý voškrde. To spíš ženská, kdyby tu seděla, tak jí budu nadávat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Škaredý.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Škaredý voškrde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to je?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Přitom voškrt je nástroj, se kterým se okřesávají mlýnské kameny a vono po určité době, když se mele obilí, tak se ten kamen omele a je potřeba ho vždycky zhrubit, aby prostě ta mouka se tam mlela. Akorát jsem nikde nesehnal, proč zrovna oškrt byla nadávka pro ženskou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale každopádně myslím si, že tak, jak se to občas v těch restauracích kvazi tedy jaksi historizujících, kdy personál jaksi je velmi neuctivý ke svým návštěvníkům, tak to je trošičku asi stylizace a trošičku někde jinde.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To je na žalobu jako urážka na cti, když tomu říkají středověkou mluvou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře. Ale já jsem teď touhle tou oklikou dostal konečně k tomu, co vás chci, pane Pěnkavo, abyste si vybral mezi opravdu klasiky českého humoru. A teď mám na mysli ten humor současný. A protože vím, že máte radši takový ten humor, který není přímočarý, tak kdo je ten váš favorit nebo kdo jsou vaši favorité?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak já jich mám několik. Samozřejmě jeden z pánů humoristů je pan Werich právě, že dělá to, co dělám i já, že si hraje s jazykem českým, že má obroský znalosti o češtině a že s ní dokázal nádherně prostě pracovat, že ty jeho filmy, to je prostě špička. Zrovna tak se mi líbí Holzman, zrovna tak se mi líbí Bolek Polívka, zase ten má úplně jinačí humor. No, ale líbí se mi nebo Svěrák, jo, prostě. V každém humoru se dá najít perly, v každém se dají najít i prvoplánový věci. Ale, že jo, když má člověk něco vytvářet, tak vytvářet to denně, jak doba žádá, je strašně těžký, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je strašně těžký. Tak když dovolíte, já bych zvolil toho Jana Wericha a dalšího pána, který si s češtinou taky krásně pohrával, a dokonce ve dvojici s Janem Werichem, Miroslava Horníčka.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pěnkavův dvůr, to je záležitost, kterou vytvořil Vladimír Pěnkava se svou manželkou Ivanou a dělají tam takový nový obor živoucí historie, projekt Faber. Ale v něm si libujete, pane Pěnkavo, nejenom řemesla, což tedy přímo s tím slovem Faber jaksi souvisí, nejenom válečnictví, ale taky duchovno. To mě zajímá, jakým způsobem ho tam prezentujete.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Tak prezentovat duchovno je jedna z nejnáročnějších věcí. Lidi většinou chtějí takový to akční, to válečnictví. Ale protože historie bez duchovna není historie, tak prostě to duchovno studuju zrovna tak. A je to bohatší pomalu než to akční. Karel IV. prostě by nikdy nebyl ateista, nikdy by prostě nebyl, nepopíral Boha. Pro něj to byla taková samozřejmost, jako pro nás jsou jiné samozřejmosti. A proto je třeba znát teologii té doby, je třeba znát, jaký měli třeba představy o vzniku světa, zániku světa. No a to duchovno se dá zase studovat v různých dobách. Takže třeba, protože dělám občas i Rudolfa II., tak mě baví duchovno, to hermetické, alchymické, baví mě Rudolf II. u tohohle důvodu třeba, kterej nebyl ani takovej válečník jako Karel IV. Ale zase se vyznal v umění, různých vědách, protože právě, jak už jsem říkal, nejvíc mě baví studovat a to právě v tý nadstavbě, v tom duchovnu je větší bohatost než v tom válečnictví. Sekat mečem se dá několika způsoby, kdežto o alchymii můžete přečíst stovky knížek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak to tam prezentujete těm návštěvníkům?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Takhle, Pěnkavův dvůr není jako stálý, že prostě to tam všecko bylo najednou. My tam vždycky budeme vypisovat dny, ve kterých tam bude třeba Rudolf II. a renesance nebo Karel IV. a středověk, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se ještě k tomu dostaneme, jakým způsobem se mohou třeba návštěvníci u vás prezentovat a objednávat si. Ale jakým způsobem jim to duchovno servírujete?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To je třeba u Karla IV., že tam ukážu, jak bojuje na koni, ale zrovna tak tam mám expozici při tom představení, ve který má skriptorium středověký. A tam už povídám o všech těch věcech, protože skriptorium, vlastně písařská dílna s duchovnem velice souvisí, slouží k šíření duchovna. Zrovna tak u Rudolfa II. zase mám alchymickou dílnu nebo, já nevím, tam mám renesanční kalkulačku, jak se třeba počítal, tady už jsem u svýho oboru, že mě baví i to, jak třeba v historii vymejšleli různý ty věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vypadala kalkulačka renesanční?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To říkám abaku, což je vlastně takovej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sčot.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Třeba. Počítadlo v podstatě. Rusové tomu říkají sčot, že jo. Ono to má víc podob, už Číňani to měli. Prostě to je starý jako lidstvo samo. A Židé třeba na tom počítali svoje výnosy, jo. A stačilo vzít stůl, namalovat na něj linie, rozdělit ty čísla do chlívečků a potom to posunovat a sčítat a dělit, násobit se na tom dá. A zrovna tak, že jo, na univerzitě třeba brali, jak se dá vodmocnit ručně bez tabulek druhá odmocnina, třetí odmocnina. Nádherný dílo vod Křišťana z Prachatic vlastně z 15.století, kdy právě tam popisuje všechny tyhle ty úkony. Zajímavý je, že my třeba sčítáme pod sebou, oni sčítali nahoře. Takže suma je nahoře vod toho, že je to nejvyšší číslo, jo, v tom součtu. Je tam spousta věcí a vopravdu tohle jsou věci pro fajnšmekry, který vopravdu bažejí po vzdělání, po poznání. A pro takovýhle chci dělat akce, třeba speciální skriptorium Karla IV. nebo alchymická dílna Rudolfa II. A zrovna tak jsme otevřený udělat pro ty, kteří chtějí akci, rytířství nebo válečnictví.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Projekt Faber není věc, která by vznikla možná předevčírem, protože Vladimír Pěnkava s manželkou Ivanou a předpokládám i s kolektivem dělá tuhle tu záležitost už. Kolik let?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Už by se dalo říct 23 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
23 let. No, tak to už o tom jednak hodně víte, jednak už máte hodně věcí zažitých, jednak už vám spousta věcí se /nesrozumitelné/. Myslím si, že to, co jste si dali do vínku, tedy absolutní historickou věrnost, tak až toho jednou dosáhnete, tak to bude samozřejmě perfektní. Ale vy jste v té souvislosti řekl taky jednu věc, která mě samozřejmě zaujala jako člověka, který se hodně zabývá filmy i historií filmů tak trošičku i z mé profese. Vy jste někde řekl, že filmy z gotiky, teda většina filmů z gotiky ničí povědomí o pravé historii. Je to pravda?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Já bych řekl, že jo na základě svejch znalostí. Jako ty absolutní znalosti a historie nikdy nedosáhneme, to není možný, to prostě už ta historie tady jednou byla, nikdo tam nežil, takže nikdo neví, jak to přesně bylo. A mnohdy se ví strašně málo vo tý historii a mnohdy jsou to fakt spekulace nebo hypotézy historiků a každejch 10 let se ta historie přepisuje. Ale je fakt, že zase člověk si musí nějak hrát a i tohle to patří k tý zábavě lidstva a ke hře. Takže ty filmy, to je to samý, že jo. Tvářejí se jako historický zrovna tak jako ty různý akce šermířů a skanzenů, ale vopravdu udělat kvalitní historii, to si myslím, že je strašně těžká věc. Proto se divím, co teď vzniká různých takovýchhle akcí, skanzenů, zařízení, kde se dělá historie přes den vlastně, že sehnali dotaci a to. Protože dělání historie je hlavně vo vědomostech a ty se nezískají přes den ani za sebevětší peníze. Vědomosti se získávají pracně vod rána do večera a neustále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Studiem, ano.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Studiem a praxí taky ještě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já se k těm filmům vrátím. To já se zase musím některých filmařů zastat. Ne, že bych říkal, že nemáte pravdu, že jsou skutečně jaksi historicky věrné, ale mnohdy je potřeba jaksi trošičku ten příběh malinko upravit tak, aby vyhověl tomu záměru toho filmaře. Ale teď se vás chci zeptat na opak. Teď si dokážete vybavit některý z filmů, který podle vašeho názoru té historii co nejvíc vyhovoval, že to tak třeba bylo? Já teď zrovna mám na mysli nebo přímo vidím před sebou záběry z té Vávrovi trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. To jste se usmál. Teď to asi nic moc, co?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
To je právě, že jo, tam už vlastně ta předloha je román od Jiráska. Tam je strašně moc chyb. Ale samozřejmě ty filmaři ty filmy dělají, aby byly koukatelný pro lidi. My taky jako neděláme všechno úplně echt, protože to by to ty lidi nebavilo a musí tam bejt zkratka nějaká. Vono záleží taky na tom, jak se to posuzuje. Jestli se posuzuje třeba to duchovno, jaký tam je nebo to chování těch postav, protože oni mysleli jinak v tý době, než myslíme my. Jenže kdyby takhle se to tam předvádělo, tak pro běžnýho člověka bude ten film.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nesrozumitelný?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Nesrozumitelný a nezáživný, že jo. Další věc je posuzování reálie, jaký tam mají, jaký tam mají třeba kostýmy, jaký mají zbraně. Prostě je to strašně těžký. V podstatě ten film je stejná zkratka jako divadlo. I my jsme zkratka historie, i když se snažíme to dělat, ale pořád se snažíme být menší zkratka než třeba ten film. Ale pořád to nikdy nebude dokonalá historie. Ale jsou filmy dobré, kde měli dobrý úmysl ty filmaři a jsou filmy vyloženě špatné, kde prostě je strašně moc chyb.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste aspoň jeden z těch, abychom si udělali představu, který podle vašeho názoru je z těch lepších, historicky věrnějších.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Já nevím, já se na filmy moc nekoukám právě proto, aby mě to nedeformovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já viděl třeba Vláčilovy filmy Markéta Lazarová. Nebo Údolí včel.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
A běžně divácky asi oblíbené nejsou, že jo. Asi si to běžnej člověk nepustí, protože je to pro něj takové zdlouhavé, není tam takovej ten příběh v duchu těch amerických, že někoho tam zabijou, von se pomstí, že jo a vyhraje nakonec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pak se vezmou.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
A pak se vezmou. Takže říkají, že Vláčil, že se tomu přibližuje hodně. Já si myslím tak jo, že vopravdu to nebylo takový přímočarý, jak se to prezentuje v těch současných filmech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak na tom se shodnem.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Asi jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem tvůrce projektu Faber Vladimír Pěnkava a tvůrce taky Pěnkavova dvora. Zkuste ještě jednou mi připomenout, protože mi vypadlo to místo, kde Pěnkavův dvůr se přímo nachází.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Takže se nachází v malinké vesničce Takonín, která se nachází mezi Chotýšany a Bílkovicemi a mezi Benešovem a Vlašimí. Takže je to tady vod Prahy asi 50 kilometrů. Je to v podstatě takový statek zrekonstruovaný, který nepojímáme jako skanzen, že bychom tam stavěli domečky, ale jako takové kamenné divadlo živoucí historie. Takže tam chceme předvádět různá období. Ale ne, že by to tam bylo všechno najednou, ale že když k nám někdo bude chtít přijet a bude chtít vidět hezkou historii, takže si nalistuje náš internet na naše webové stránky a tam se objedná a koupí si vstupenku, jako třeba si kupujete do Národního divadla nebo na Hurvínka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale koupí si to skupina, bych řekl.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, máme pro skupiny, ale od příštího roku bude i pro běžnou veřejnost, že si může každej objednat. Ale bude to mít omezenou kapacitu, protože historie se nedá dělat masově, aby to bylo, teď jsem byl v Polsku na největším festivalu vikingů. A to byla akce, že jsem se tam s rodinou ztratil a prostě nebylo to vono, protože tam proudily tisíce lidí a prostě ta historie se nedá dělat takovým způsobem, aby byla hezká.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale mám takový pocit, že vás, i když vás to trošičku deprimovalo, festival vikingů, že vás určitě to jaksi potěšilo v tom, že zájem o tu historii je mezi diváctvem pořád obrovský. Co když budou chtít třeba, dejme tomu, jaksi vidět ukázky historie ze starého Říma a z napoleonských válek? To vy jste schopni v rámci toho Pěnkavova dvora vytvořit jaksi přímo kulisy, iluzi toho, že teď jsme trošičku v Římě. Čili, máte k dispozici jaksi prostě i nějaké atributy, které to dotvářejí?
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Máme fundus věcí. Ne, že bysme přestavěli, že bysme tam postavili hrad nebo zase římskou vilu, ale že prostě to představení vytváříme a přibližujeme, hodně se zaměřujeme na ty koně, takže když dělám Římany, tak dělám třeba, třeba mám keltský sedlo, asi první v republice, protože jsme ho dělali v rekonstrukci, jak mohlo vypadat. A dělám gladiátora jízdního třeba, což jsem ještě tady u nás nikde neviděl. Zrovna tak dělám rytíře jízdního, zrovna tak dělám třeba renesančního vojáka na koni nebo Sever proti Jihu. Takže je to formou představení, kdy si lidi tam sednou a sledujou představení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitý příběh.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
No, příběh, je to příběh historie, příběh a všechno, co tam povím a všechno, co tam ukážeme, jsou fakta. I když někdy nám to lidi nevěřejí, protože si přečetli nějakou beletrii a potom mi říkají: Ale já jsem si myslela, že Karel IV. se dožil 80 let a von chudák zemřel v 62. Ale ještě rok před smrtí si sednul na koně v listopadu v Německu, v Braniborech a vyrazil do Paříže za svým synovcem, aby svému synkovi domluvil nějaké výhody politické. Takže rok před smrtí jel na koni denně 30 kilometrů. Teda potom, když překročili hranici Francie, tak už mu musel poslat jeho synovec nosítka, protože byl strašně zničenej. Von měl nastydlý klouby, to jsme my jezdci měli vod toho, jak jsme cestovali za každýho počasí. A ještě byl rozlámanej po těch turnajích. Takže takovýhle věci tam povídáme, který běžně třeba v knížkách, voni teda jsou všude někde napsaný, ale musejí se takhle shromáždit a podpoříme ty znalosti tou dovedností, že tam prostě na tom koni projedeme, voblíkneme si brnění kompletní a ukazujeme to živě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jak jste si všimli i z toho posledního vystoupení teď Vladimíra Pěnkavy, tak on se hezky stylizuje do toho, že v podstatě tím žije, což je docela příjemné, protože ta živoucí historie potom v tom projektu Faber v Pěnkavově dvoře anebo třeba někde jinde, kam vyjedete, je potom ohromně působivá. Ostatně můžete se o tom přesvědčit, jak říkal Vladimír Pěnkava, podívejte se na webové stránky. Můžete říct.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Www.faber.cz. Anebo Pěnkavův dvůr, směřuje to na stejné stránky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam zjistíte, že jste zatím ještě neviděli něco, co byste neměli určitě pominout. Moc děkuju za vaši dnešní návštěvu a ať se samozřejmě projekt Faber dále daří.
Vladimír PĚNKAVA, tvůrce projektu Faber
--------------------
Děkuji moc. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.