Výstup na Kamýckou skálu u Švihova je dobrodružný, ale stojí za to. Nahoře vás čekají výhledy a kříž
Na okraji obce Kamýk u Švihova v Plzeňském kraji stojí Kamýcká skála. Je možné vystoupat až na její vrchol, ale pravdou je, že výstup není pro každého. Kdo se ale odhodlá vylézt po kovových schodech do nadmořské výšky zhruba pět set metrů, ocitne se nahoře vedle velkého dřevěného kříže a může se rozhlédnout do kraje.
Jen malý kousek od cedule označující konec místní části Švihova Kamýk se nachází zastavení naučné stezky Švihov a okolí, jejímž autorem je Jindřich Haišman. Ten před zhruba dvaceti lety vytvořil stezku v rámci své bakalářské práce. A právě toto jedenácté zastavení upozorňuje na Kamýckou skálu, zajímavý buližníkový útvar, na jehož vrchol vedou dvoje kovové schody.
Při příjezdu do Kamýka můžete vidět skály dokonce dvě. „Skály jsou tu po obou stranách, napravo taková menší a vlevo pak ta hlavní. Obec Kamýk má tak jakousi skalní vstupní bránu,“ říká Jindřich Haišman. „Název Kamýk je odvozen od slova kámen, což má vazbu právě na naši slavnou Kamýckou skálu.“
Kovové schody tady ale nebyly vždycky. Původně se tu nacházely schody dřevěné, po kterých ale nebylo stoupání na vrchol skály bezpečné, a tak byly nahrazeny novými. I když se výstup na skálu může zpočátku jevit dobrodružně, ten, kdo je fyzicky schopný skálu zdolat, nebude litovat.
„Kamýcká skála je tvořena buližníkem, což je nesmírně tvrdá a odolná hornina. Dnes můžeme v krajině vidět tak zvané suky, které vytvářejí buližníkové hřebeny, hřbety nebo ojedinělé skalní výchozy. Ty se pak táhnou v krajině na velké vzdálenosti, v našem případě od Klatovska až po Prahu,“ popisuje Jindřich Haišman.
Tvrdý buližník využívali hojně na stavbách naši předci. Dokladem je například nedaleký vodní hrad Švihov nebo nádvoří zámku Červené Poříčí. Jeho získávání bylo ale velice náročné a namáhavé.
Při výletě na Kamýckou skálu můžete svůj automobil zaparkovat na zatravněném plácku přímo u skály, ale vzhledem k tomu, že se na něj vejdou sotva dvě auta, doporučuje starosta Švihova Václav Petrus, aby turisté parkovali jinde a ke skále došli pěšky nebo dojeli na kole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
