Vztah judaismu k astrologii

Židovská Bible jednoznačně odmítá víru v nebeská znamení a jejich vliv na člověka. Svědčí o tom nejen citovaný výrok proroka Jeremiáše, ale především sama Tóra. V Páté knize Mojžíšově tak můžeme číst: "Střez se..., abys nepovznášel své zraky k nebesům, a když bys viděl slunce, měsíc a hvězdy, všechen nebeský zástup, nedal se svést a neklaněl se jim a nesloužil tomu..." Moudří Izraele řadí k zákazům praktikovat astrologii i ustanovení Třetí knihy Mojžíšovy, jež Židům zapovídá "obírat se hadačstvím a věštěním". Víra v jednoho Boha totiž jednoznačně předpokládá, že jenom Stvořitel je Pánem lidského konání a veškerá příroda stejně jako vesmír a nebeská tělesa jsou Hospodina poslušny. Judaismus nezpochybňuje, že každý člověk přichází do světa s jinými vlohami, předurčeními danými nejrůznějšími okolnostmi. V tomto smyslu má i svůj osud. Současně však platí, že každý jedinec svým jednáním, volbou dobra před zlem může vliv okolností pozitivně ovlivnit.

Judaismus přiznává člověku jeho jedinečnou individualitu, která je s to překonat i zdánlivě neměnná omezení. Podmínkou je kráčet po Boží cestě, naplňovat Boží vůli. Tuto zásadu, že člověk dokáže navzdory nástrahám překonat svou vůlí i nepřízeň osudu, vyjadřuje známý talmudský výrok: "Ejn mazal l-Jisrael". Doslova znamená: "Nebeská znamení nemají vliv na společenství Izraele." Tím se rozumí, že víra v Hospodina je mocnější než údajně jednou provždy daný osud vepsaný do hvězd. Astrologické symboly vyobrazené například na podlaze starověké synagogy Bejt Alfa tak můžeme chápat i v tomto smyslu: Modlitba, která nad nimi zněla, byla považována za mocnější než víra v nebeská znamení. Na druhé straně nelze popřít, že astrologie měla i mezi Židy tak jako mezi dalšími starověkými národy své příznivce. Nepřímým dokladem tohoto vlivu je výrok slavného židovského středověkého zákonodárce Maimonida, který napsal: "Nepřikládej důležitost názoru hlupáků ať již mezi Židy nebo ostatními národy, že Bůh při narození člověka rozhodne, zda bude spravedlivý, nebo zlovolný. Tak tomu není!"

Faktem je, že četní Židé vynikli ve starověku jako znalci astronomie, která, jak známo, s astrologií po staletí úzce souvisela. A je též skutečností, že mnohé dodnes užívané židovské pozdravy k nebeským znamením odkazují. Svatebčanům se tak přeje "mazal tov" - doslova "dobré znamení". Užívá se ale i pozdrav "v dobrou a úspěšnou hodinu". Mezi věřícími se tato rčení chápou jako výraz důvěry v Boží prozřetelnost. A tak je tomu i u talmudského výroku, který přečasto končí vzrušené diskuse mezi Židy: "Vše je v rukou Nebes" - míní se Nebes s velkým N: Vše závisí na Bohu.