Z Brd dohlédnete na Říp i na Ještěd. Romantické lesy lákaly už Karla Hynka Máchu či Boženu Němcovou

Brdské lesy bývaly plné pytláků. Některé skupinky čítaly až 30 osob. Při střetech s lesníky, docházelo k ostrým přestřelkám. Velké vášně vyvolaly v roce 1924 také vojenské plány. Za První republiky měly totiž Brdy šanci stát se národním parkem. Nakonec ale dostala přednost armáda. Ta tady zřídila dělostřeleckou střelnici. Pro nově vyvíjená děla totiž potřebovala dopadové plochy o délce až 15 kilometrů.

„Vypukly obrovské protesty,“ vysvětluje ředitel Muzea Středních Brd Martin Lang. „Ty obce, které tady byly, se tomu zřízení vojenského prostoru nesmírně bránily. Ovšem v roce 1926 byl předložen projekt dělostřelecké střelnice na středních Brdech a v červenci 1927 byl schválen zákonem.“

Veřejnost  zpočátku nesměla pouze na dopadové plochy. Vojenský prostor nechala zcela uzavřít až německá armáda v roce 1939. Za 2. světové války tady vznikla lesní železnice. Pomáhala odklízet následky větrné smrště. „Úzkokolejná železnice měnila neustále svoji trať, podle toho, kde probíhala těžba,“ říká ředitel muzea Martin Lang. „Té trati se říkalo Kolvínka, protože běžela přes Kolvín, přes pracovní tábor, kde bylo v té době shromážděno přes 2 tisíce nuceně nasazených lidí.“

Zajímavým místem uprostřed lesů je například dopadová plocha Jordán, kde stojí i nejznámější objekt brdských vojenských prostor – dělostřelecký srub zvaný Benešák.  „Stojíme na jedné ze tří dopadových ploch, které byly vykáceny v souvislosti se zřízením dělostřelecké střelnice před více než devadesáti lety,“ rozhlíží se po okolí vedoucí CHKO Brdy Bohumil Fišer. „Dnes je tady naprosto úžasné vřesoviště, které je unikátní. Obdobné nenajdeme v celé střední Evropě.“

Bunkr Benešák si zahrál i ve slavném filmu Jana a Zdeňka Svěrákových Obecná škola. Právě tady se odehrává scéna, kdy chlapci na školním výletě najdou nevybuchlou munici. Zbytky munice se na přilehlých loukách povalují i dnes. Některé oblasti ještě čekají na vyčištění od následků vojenského působení. Armáda má stále výcvikový prostor v těsném sousedství Jinců a v místním zpravodajském časopise najdete i rozpis, kdy se bude střílet.

Turisté v Brdech oceňují dlouhé trasy, kde cestou potkáte jen pár lidí. Území je protkáno hustou sítí lesních silnic, kam smí pouze auta s povolením k vjezdu. Pro cyklisty je to učiněný ráj. Od bunkru Benešák budete mít navíc nádherný rozhled. „Máme výhled až na Ještěd,“ říká Bohumil Fišer. Při dobrém počasí uvidíte i horu Říp.

 Chráněná krajinná oblast Brdy zabírá dohromady 345 čtverečních kilometrů. Zajímavostí je, že Brdy mají deset osmistovkových vrcholů, tedy stejně jako mají Himaláje „osmitisícovek“. Nejvyšší je hora Tok s nadmořskou výškou 865 metrů.

Další zajímavosti z historie Středočeského kraje najdete na http://www.slavime100let.cz.