Z keltského hradiště Hrazany je nekrásnější výhled na Slapskou přehradu

11. září 2014
Česko – země neznámá

Na našem území je mnoho míst, na kterých kdysi sídlili Keltové. Zcela jedinečné bylo v tomto ohledu keltské oppidum Hrazany, které dnes najdete ve středních Čechách na pravém břehu Slapské přehrady. Založeno bylo ve 2. století před naším letopočtem, tedy v době, kdy se Keltové kvůli kontrole celého území snažili podchytit významná strategická místa.

Právě tudy kdysi vedla jedna z nejstarších cest z rakouské Solné komory, tedy z Lince do Prahy. A Vltava měla úlohu jakési dopravní tepny. Hrazanské oppidum proto mělo významnou správní funkci – bylo centrem obchodu a vybírala se tu cla.

Keltům nejspíš vyhovovala zejména jeho poloha. Z někdejšího oppida je totiž dodnes úžasný výhled na Slapskou přehradu. Hrazanské oppidum leží na dlouhém skalnatém ostrohu, který byl vytvořen hlubokým korytem Vltavy, do které se právě v tomto místě vlévá potok Mastník tvořící přirozenou ochranu z druhé strany.

Kdysi mělo oppidum až 39 hektarů a zaujímalo prostor mezi dvěma vrcholy, Doubím (430 metrů nad mořem) a Červenkou (370 metrů nad mořem). Kdysi byly Hrazany strážním bodem tohoto území.

Hluboko za stromy tušíme vodní nádrž Slapy

Dnes se nachází na trase naučné stezky Opata Zavorala, pojmenované po významném místním rodákovi. Stezka začíná u obce Hrazany a vede asi dva kilometry po polní cestě, podél které jsou rozmístěné první informační tabule.

Vstup na území oppida byl v místě hlavní brány, kam kdysi vedla cesta od potoka Masníka. Dnes tu najdete naučnou tabuli s označením „Vltavská brána“. Poté, co projdete celým oppidem, můžete pokračovat na zříceninu Ostromeč a dále přívozy na Novou i Starou Živohošť.

Nejvhodnějším obdobím k návštěvě této lokality je nepochybně podzim, kdy se všechny listnaté stromy zbarví do zlata. Obzvlášť v okolí samotné akropole jsou překrásné monokultury habrů. Naopak brzy zjara si můžete vychutnat výhled na Slapskou přehradu a do širokého okolí přibližně tak, jak ho kdysi viděli Keltové.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3692.613414510127!2d14.399737416774032!3d49.73044119718567!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470b79d0b48f9c2d%3A0x3906247bf66ae719!2zSHJhemFueSwgMjY0IDAxIFJhZMOtxI0!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1410425129400" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.