Z památného dubu v Opalicích je dnes už jen působivé torzo. Možná skutečně pamatuje Jana Žižku
Na severovýchodním okraji vsi Opalice na jihu Čech stojí přímo u silnice mohutné torzo památného dubu. A nejspíš to musel být obrovský strom, protože ono torzo je zhruba o velikosti jiných stromů. Průměr kmene má bezmála tři metry, obvod přes osm metrů a jeho čtyřmetrový zastřešený kmen je uvnitř vyzděný.
První, co vás na zbytku stromu zaujme, je kromě jeho mohutnosti především velký obraz znázorňující „podivuhodné zachránění zlatokorunských mnichů na přímluvu Panny Marie Kájovské“. Podle Romana Lavičky z Národního památkového ústavu České Budějovice odkazuje obraz na pověst z dob husitských válek, kdy byl klášter ve Zlaté koruně přepaden husity.
„Existují dvě verze. Podle jedné, méně pravděpodobné, utíkali mniši z nedalekého zlatokorunského kláštera podzemní chodbou, která ústila v dutině tohoto stromu. Podle druhé verze utíkali pěšky a ukryli se před husity v koruně dubu. Aby je husité nenašli, modlili se mniši ke své patronce Panně Marii Kájovské,“ vypráví Roman Lavička. Podle něj ale pověst nejspíš vznikla až v době barokní, kdy sem byl obraz mnichů umístěn.
„Když byl v 19. století obraz opravován, našli na jeho zadní straně datum už jedné původní opravy z roku 1667,“ doplnil Roman Lavička.
Dnes je dub už dvě staletí mrtvým stromem. Poslední větev byla zelená koncem 18. století. „Když byl v roce 1929 opravován, odhadoval tehdejší lesnický mistr jeho stáří na tisíc až tisíc dvě stě let, v současné době nikdo odbornou analýzu ještě neprovedl.“
Historické drama z dob husitských válek je na dubu doplněno ještě vedlejší tabulkou s citátem Františka Palackého: „Kdykoli jsme vítězili, dálo se to pokaždé více převahou ducha nežli mocí fysickou a kdykoli jsme podléhali, že tím vinen býval vždy nedostatek duchovní činnosti, mravní statečnosti a odvahy“.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
