Z rozhledny na Háji u Šumperku jsou vidět celé Jeseníky jako na dlani
Panorama Jeseníků, Šumperk z ptačího nadhledu, Šternberk, Svatý Kopeček u Olomouce a mnoho dalších vesnic a vesniček – to vše nabízí výhledy z rozhledny na 631 metrů vysokém kopci Háj přímo nad Šumperkem, která patří k nejnavštěvovanějším v okolí.
Krásný kopec, to je překlad původního německého pojmenování města Šumperku, které se dá považovat za bránu do Jeseníků. I z centra města je občas k zahlédnutí jesenický masív. Ale kdo si chce opravdu vychutnat neopakovatelný pohled na nejvyšší moravské hory, rozhodně by se měl vydat na vrchol kopce Háj, který se nachází jen asi 2 kilometry od centra města.
Zde se v lesích skrývá rozhledna, která nabídne nejen pohled na hory, ale i do celého okolí. Z centra města sem vede žlutá turistická značka. Ti, kteří by přece jen chtěli ušetřit nějaký ten výškový metr, stačí popojet autem k hájovně Na Vápenici ve směru na Hrabenov, kde je také autobusová zastávka a odkud je výstup přeci jen mírnější.
Za války byla věž využívána jako protiletecká pozorovatelna
Současná rozhledna na Háji není první stavbou na vrcholu. Už v meziválečné době dal ke stavbě podnět v německém Šumperku poměrně opomíjený Klub československých turistů spolu s vojáky místní posádky. Kopec Háj byl pro svou blízkost městu, pěkné prostředí a daleké výhledy na panorama Jeseníků již dříve hojně navštěvovaný turisty, a tak bylo rozhodnuto, že stavba vznikne právě zde.
Výstavba první rozhledny spadá do roku 1934, kdy zde vyrostla dřevěná Štefánikova vyhlídková věž. Název rozhledny vyplynul z tehdejší napjaté atmosféry mezi německou a českou veřejností. Její podobu zpracoval šumperský stavitel Karel Čunderle. Rozhledna byla slavnostně otevřena 17. června 1934. Původně otevřená konstrukce dostala později kvůli lepší ochraně před povětrnostními vlivy dřevěný plášť.
Po Mnichovu spadal Šumperk a jeho okolí do zabraného pohraničí. Rozhledna přešla do rukou německých úřadů a zpočátku stále sloužila turistům. Ke konci války pak byla využívána jako protiletecká pozorovatelna, kdy se odsud hlásily pohyby spojeneckých bombardovacích svazů, které tudy nalétávaly na slezské rafinerie a průmyslové podniky.
Na obnovu čekala rozhledna na Háji dlouhá desetiletí
Po skončení války převzal rozhlednu opět obnovený šumperský odbor Klub československých turistů. V roce 1948 se stala majetkem TJ Sokol, ale kvůli poškozenému vybavení rozhledny v období války a vinou špatného bleskosvodu, zasáhl rozhlednu v roce 1953 blesk a celá vyhořela.
O obnově vyhlídkové věže na Háji se začalo mluvit již v 70. letech minulého století. Nadšení turisté v čele se značkařem Josefem Janků navrhovali úřadům výstavbu nové rozhledny. Byly dokonce zpracovány studie její nové podoby, ale vše bylo marné. Na stavbu nikdy nedošlo. Až v 90. letech se spojili turisté, obce a města v okolí a telekomunikační společnosti a začalo se stavět.
Autoři projektu Vladimír Malaska a Ivo Barvíř vytvořili moderní objekt, který zvenčí věrně připomíná původní rozhlednu na Háji. Jedná se o celodřevěnou stavbu s vnějším opláštěním rovněž ze dřeva. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 metrů a je celá uzavřená. Samotná věž měří 29 metrů. Slavnostně byla otevřena 28. 9. 1996 a opět se stala významným turistickým cílem regionu. Rozhledna je nyní otevřená o víkendech, v červenci a srpnu pak denně mimo pondělí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Váhání Spolu mě mrzí, ale chápu ho, říká středočeská hejtmanka o povolebním vyjednávání
-
Světluška rozzářila pražskou Chuchli. Na pomoc zrakově postiženým se vybralo přes 3,5 milionu
-
Zdaňme víc neřesti, radí ministr Vlček. ‚Řešme spíš výdaje bobtnajícího státu,‘ oponuje Skopeček
-
Advokát: Špatně placená jsou všechna povolání v justici od úředníků po soudce. A neřeší se to dlouho