Z truhláře Jana Doudy je ve volném čase ladič veřejných pián

Zvuk piána už není slyšet jen za zavřenými dveřmi koncertních síní nebo domácností, stále častěji se s ním můžeme potkávat venku. A když k němu usedne truhlář Jan Douda, není to vždy jen proto, aby si zahrál. Zkusí pár tónů, potom kryt nástroje otevře a začne se v něm "šťourat".

„V první řadě je potřeba zkusit piáno prohrát, jestli není rozladěné, seřídit mechaniku a pedály a taky kolem trochu uklidit, protože tu bývá často nepořádek,″ popisuje živnostník a jedním okem překontroluje 88 kladívek, 220 strun, ladicí kolíky, které jsou uvnitř nástroje přesně osazené.

Jan Douda přitom není profesionálním ladičem, ale truhlářem, který vyrábí na zakázku nábytek. „Piana jsou koníček, hraju zhruba 20 let. K ladění jsem se dostal pragmaticky, protože jsem sám potřeboval naladit piáno a tak jsem začal poznávat nástroj i zevnitř,″ říká.

Právě ladění pian by se chtěl v budoucnu věnovat víc. „Dá se to přirovnat k takové lepší truhlařině,″ tvrdí.