Z vrchu Děvína opředeného bájemi je úžasný výhled na Prahu

Hrad byl majetkem pánů z Tetína asi do roku 1375, pak přešel pod Smíchovskou kartouzu. V roce 1420 se dostal do světských rukou, pravděpodobně připadl vsi Zlíchov. Posléze byl Zikmundem Lucemburským prohlášen za centrum lapků a někdy před rokem 1437 byl stržen.

Archeologické průzkumy dokázaly opakované osídlení Děvína – prehistorické a pak raně slovanské. Z těch dob se ale nedochovaly žádné viditelné pozůstatky. Ostatně, žádné takové tu nejsou ani z doby, kdy zde sídlil výše zmíněný rod pánů z Tetína.

Širší část hradu Štěpána z Tetína byla vybudovaná nad roklí|foto: Jolana Nováková

Pověst o dvou hradech, Děvínu - hradu žen, který si vystavěly po smrti kněžny Libuše - a Chrástenu - hradu mužů na místě současného Vyšehradu – se v průběhu staletí vyvíjela. Něco jiného se psalo v Kosmově, něco jiného pak v Dalimilově kronice, a něco dalšího pak v kronikách doby Karla IV.

V té nejmladší, Hájkově kronice, je boj žen vůči mužům detailně rozepsán a stává se z něj téměř tyranie. Nakonec pověst přijímá a využívá ve Starých pověstech českých i Alois Jirásek. „Bylo by zajímavé srovnat popis v kronikách s momentálním postavením žen ve společnosti v té které době. Vidět, jak se rozvíjela ženská emancipace a jak se to odráželo v náhledu mužů na ženské chování“, říká Jaroslava Nováková z agentury Prague City Tourism.

Jak se na Děvín dostanete? Třeba vlakem do zastávky Praha – Žvahov. A pak už stačí namasírovat lýtka a vyběhnout nahoru. Území je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, vrchol spadá do Národní přírodní rezervace Prokopské údolí. Na severní straně návrší se nachází přírodní památka Ctirad. Z jihu, východu i severu je vrch ohraničen obloukem železniční trati Pražský Semmering.

Modrá vodárenská věž podle návrhu architekta Karla Hubáčka|foto: Jolana Nováková

Budete-li mít štěstí, uvidíte z Děvína široko daleko. Na Vltavu, na Barrandovské skály, ale také na Vyšehrad. Prohlédněte si i nedaleko stojící modrou vodárenskou věž, autorem architektonického návrhu byl Karel Hubáček, autor hotelu na Ještědu. Při dobré viditelnosti můžete dohlédnout až na Národní muzeum na Václavském náměstí nebo dokonce na Plečnikův kostel na Vinohradech.