Z Vyšehradu uvidíte Veslařský ostrov. Je delší o potopenou nákladní loď

Schwarzenbergové na něm zřídili malý vorový přístav a sklad pro dříví vytěžené na Šumavě. Když začal klesat význam voroplavby, ostrov se postupně změnil ve sportovní přístav. Tradičně odtud už od roku 1910 startuje proslulý veslařský závod Pražské primátorky.

Ostrov byl uměle prodloužen potopením nákladní lodi, aby se tak urychlilo ukládání říčních nánosů. S pravým vltavským břehem je spojen betonovým mostem.

Když se místní lidé kdysi chtěli dostat k Veslařskému ostrovu nebo od Výtoně dál do Braníka, museli absolvovat cestu k Vyšehradské skále různými uličkami. Nábřeží v podobě, jakou má dnes, totiž neexistovalo. Okolo Vyšehradské skály dopravil lidi po Vltavě za příslušný poplatek převozník.

Pro povozy bylo spojení možné pouze silnicí vedoucí hlavní Vyšehradskou třídou nahoru do pevnosti. Za Táborskou bránou se jelo dál do pankráckých polí. Odtud se pokračovalo silně svažitou cestou zpět k říčnímu břehu.

Vyšehradským tunelem jezdí auta i tramvaje|foto: Jolana Nováková

Zdlouhavá přeprava, která znesnadňovala obchodování, přivedla naše předky k myšlence prolomit Vyšehradskou skálu a vybudovat v ní tunel. S jeho ražením se začalo 26. května 1902. Skála byla velmi tvrdá, pro její narušení bylo údajně nutné použít 4 000 dynamitových patron.

Tunel ovšem tehdy vzbudil rozporuplné reakce. Milovníci staré Prahy si stěžovali, že pohled na památný Vyšehrad už nikdy nebude tak úchvatný, jako do té doby. A tak byly oba portály tunelu upraveny do romantické podoby středověkého cimbuří.

Vyšehradský tunel, dlouhý34 metrůa široký9 metrů, byl uveden do provozu 11. prosince 1904. Dnes skrz něj jezdí nejen auta a cyklisté, ale i tramvaje městské hromadné dopravy.