Zábřežská muzejní expozice představuje Jana Eskymo Welzla jako renesančního člověka
Zábřeh je menší město v Olomouckém kraji známé jako brána do Jeseníků. Zejména pro ty, kdo cestují vlakem. Už na nádraží vítá turisty socha polárního cestovatele Jana Eskymo Welzla, který je zdejším rodákem. A v místním muzeu najdeme expozici, která jeho osobnost přibližuje velmi netradičním způsobem.
Muzeum sídlí v krásném renesančním domě Pod podloubím na zábřežském Masarykově náměstí. Z nádraží se k němu dá dojít půvabnou Welzlovou stezkou, která představuje Zábřeh jako město plné zeleně a památek.
Samotná budova muzea má s Janem Welzlem také souvislost, protože právě v jeho přízemí prodávala maminka Jana Welzla mlékárenské výrobky. Jan se narodil 15. srpna 1868. Brzy mu zemřel otec a tak pomáhal mamince s obchodem, díky čemuž si vysloužil svou první přezdívku „Tvarohovej Hanes“.
Vyučil se zámečníkem, pak nastoupil na vojnu a po návratu a smrti matky se rozhodl vydat na cesty. Byl velmi zručný řemeslník, a tak si na cestách přivydělával různými opravami a pracemi. Pracoval na lodi, působil v přístavech na Dálném východě a nakonec se vydal přes Sibiř na sever, kde působil jako lovec, zlatokop, obchodník a dokonce i jako soudce. V roce 1924 Welzl ztroskotal u západního pobřeží USA s lodí Seven Sisters, byl zadržen americkými úřady a vyhoštěn do Evropy.
Z Hamburku si psal se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a v roce 1928 se konečně vrátil zpátky do vlasti. V Praze se 29. listopadu 1928 setkal s prezidentem Masarykem a poté odjel do rodného Zábřehu.
Začal spolupracovat s Lidovými novinami, kde se jej ujali redaktoři Edvard Valenta a Bedřich Golombek, kteří ho pozvali do Brna. Tam Welzl vyprávěl své zážitky z Arktidy, na jejichž základě vznikly knihy Třicet let na zlatém severu, Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě a další.
V červnu 1929 odjel Jan Welzl do Kanady, kde se usadil ve městě Dawson City. Chtěl se vrátit na Sibiř, ale sovětské úřady mu to nedovolily. V Dawsonu napsal rukopis své knihy, ze kterého se dochoval jen první díl. Přišel také s různými vynálezy a dokonce prý sestrojil i perpetuum mobile. Zemřel v roce 1948 na infarkt.
Pivo Welzl a festival cestovatelů
V Zábřeze si Jana Welzla z jeho poslední návštěvy hodně lidí pamatovalo. Zdejší badatelé uchovávali mnoho památek, které se ho týkali. Proto v místním muzeu vznikla expozice věnovaná jeho osobnosti. Později byla expozice přemístěna do adaptovaného podkroví muzejní budovy. Novou expozici tvoří šest segmentů odpovídajících rozmanité osobnosti známého polárníka. Návštěvníka seznamují s jeho příběhem a umožňují mu vstoupit do pestrého světa této svérázné postavy.
V expozici se nacházejí nejen dokumenty, ale také ukázky jeho cestování, interaktivní prvky vztahující se k životu na dálném severu a také perpetuum mobile, které Welzl v závěru svého života stvořil. Díky dochovaným záběrům mohou návštěvníci Welzla spatřit také na filmovém pásu jako herce a vypravěče, byť v němé podobě. Ale je možné si poslechnout ukázky z jeho knih.
Výlet do Zábřeha za Janem Eskymo Welzlem nemusí končit jen návštěvou muzea. Kromě sochy na nádraží a Welzlovy stezky, se zde můžete vypravit také do místního pivovaru, kde se vaří pivo jménem Welzl v mnoha variantách. Nebo navštívit tradiční festival cestovatelů a dobrodruhů Welzlování, který se koná každý rok od ledna do konce března v místním kině Retro a nabízí pohled do celého světa očima těch, kteří se považují za Welzlovy následovníky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
