Železniční strážní domky u Bezpráví připomínají historii železnice i práci hlídačů trati
Malebným údolím Tiché Orlice nedaleko Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji se vine frekventovaná železniční trať do Prahy. Ta tudy vede už od první poloviny 19. století. A ze stejné doby zůstaly podél ní stát jako němí svědkové historie železniční strážní domky.
Strážní domky vznikaly zároveň se stavbou trati. Ty, které stojí podél kolejí v údolí Tiché Orlice, tak pamatují dobu vlády císaře Ferdinanda I. Ten tu v letech 1843 až 1845 nechal postavit trať z Olomouce do Prahy, jako pokračování železnice z Vídně. Říkalo se jí Severní dráha Ferdinadova. Nezvyklé pro tu dobu bylo, že ji projektovat Čech – Jan Perner. Nová trať dala práci spoustě lidí. Třeba i těm, kteří se stali jejími strážci.
Hlídat železniční trať byla 24 hodinová záležitost. A hlídat se musela. Nejen kvůli možným srážkám, protože zabezpečovací systém na železnici nebyl zdaleka tak dokonalý jako dnes, ale třeba i kvůli požáru. Z parních lokomotiv totiž odlétávaly jiskry, které mohly snadno zapálit okolní domy, pole i lesy. Tomu všemu měli zabránit hlídači trati, takzvaní vechtři, kteří bydleli hned vedle kolejí ve vechtrovnách – železničních strážních domcích (z německého Bahnwächterhaus).
Ty se v počátcích budování železnic stavěli zhruba kilometr od sebe, někde i blíž, když bylo třeba, například u závor, mostu, tunelu či jiného nebezpečného úseku, a to i tak, aby si mezi sebou vechtři mohli vizuálně předávat různá důležitá znamení.
Ve vechtrovnách hlídači se svými rodinami i žili
Železniční strážní domek ale nesloužil jen jako služebna hlídače. Právě proto, že vlaky jezdily celý den, bylo potřeba v nich sloužit nepřetržitě, a tak se domky staly pro hlídače také domovem. S železničním zaměstnancem tam tak často bydlela celá jeho rodina i hospodářské zvířectvo, u domku mívali zahrádky a políčka.
Jak se žilo hlídačům trati v počátcích české železnice, se můžete zajít podívat na vlastní oči. Třeba k železniční zastávce Bezpráví. Asi půl kilometru od ní ve směru na Pardubice najdete domek, který pamatuje nejen stavbu dráhy ve 40. let 19. století, ale zachoval se v téměř nezměněné podobě. Což je velká vzácnost, protože řadu dalších si jejich současní obyvatelé už dávno přizpůsobili svým potřebám.
Domy totiž už většinou neslouží k hlídání trati, ale především jako rekreační objekty. Ten, o kterém mluvíme, měl ale to štěstí, že se dostal do rukou železničního fandy, který se snažil podobu domu co nejvíce zachovat takovou, jakou měl v době svého vzniku.
Strážní domek s číslem 51 tak vypadá jako vystřižený z románu. Jeho půdorys má rozměr přibližně 4 krát 4 metry, což při představě, že musel být služebnou a zároveň bydlením pro početnou rodinu, rozhodně není mnoho. Domek měl ale i sklep a také půdu, která zřejmě sloužívala i jako ložnice. Ale ta nádherná příroda kolem!
I pro tu stojí za to se vydat sem na výlet. Ideálně vlakem a pak si třeba cestou někde vystoupit a vydat se procházkou podél trati.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Praha má mít do roku 2050 o 400 000 obyvatel více. ‚V okolí nestačí infrastruktura,‘ říká sociolog
-
Policie v Praze pátrá po ozbrojeném muži, může být nebezpečný
-
Fotbalisté Sparty v Lize mistrů prohráli s Interem Milán 0:1, vyřazovací fázi letenští hrát nebudou
-
Mou prioritou bude desegregace školství. Vycházím z potřeb brněnského ‚Bronxu‘, říká senátor Papoušek