Živý plot může být opadavý, neopadavý i barevný. Základem je ale vždy pravidelné zastřihování

„Základem pro výběr je velikost prostoru. Každý stromek má jinou prostorovou možnost,“ říká zahradnice z Heroltic u Jihlavy Jana Varhaníková. Člověk si musí nejdříve rozmyslet, jestli chce plot vysoký nebo nízký. „Nemůžete velké stromy zasadit do malých zahrad. Je důležité si spočítat metry čtvereční,“ dodává. Plot může tvořit jednolitá řada stromů, nebo se tvoří pomocí pohledové výsadby různými keři, různě zbarvenými rostlinami.

Při pořizování stromků je důležité předem zjistit, do jaké výšky a šířky keř dorůstá. Podle toho se pak také v určitých rozestupech sází. „Základem pro živé ploty je redukovat. První chybou, co dělají klienti je to, že chtějí rychle živý plot, tak nezastřihávají,“ říká zahradnice. Zastřihávání je možné i několikrát do roka kromě zimy, kdy jsou keře ve vegetačním klidu. Pokud se živý plot nezastřihává, tak přeroste a u země zůstávají volné kmínky bez větví.

Možnosti střihu blýskavky|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

Možnosti výběru keřů jsou opravdu široké. „Dají se udělat z buku, ptačího zobu nebo jilmu sibiřského. To jsou ty opadavé,“ vyjmenovává Jana Varhaníková. „Z těch neopadavých je to blýskavka, ta je velmi oblíbená, protože umožňuje barevnost plotů,“ říká zahradnice a ukazuje na keře, jejichž vrcholové lístky jsou červené. Například habr je sice opadavý, ale listy shazuje až zjara, přes zimu jsou hnědé.

Z jehličnanů Jana Varhaníková v žádném případě nezavrhuje klasické túje. „Někdo má pocit, že túje je pohřební. Nic tím nezkazíme, plot působí pěkně,“ dodává.

Túje jako totemy|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas