Zora Jandová ovládá různá umění i sport. Už maminka jí říkala, že je v každém hovínku za vařečku

Už v dětství si chtěla vyzkoušet všechno, včetně například baletu. „Maminka mi vždycky říkala, že jsem v každém hovínku za vařečku. Ona to tedy říkala nezdrobněle,“ směje se při vzpomínce na školní léta Zora Jandová. Maminka to tedy tehdy rozhodně neříkala jako pochvalu, ale časem změnila názor. „Nakonec poznala, že se to vyplatilo. Asi někdy po mé padesátce,“ doplňuje herečka a zpěvačka.

To, že se věnuje tolika různorodým oborům, ji prý neunavuje. Naopak. „U jedné činnosti odpočívám od druhé. Zároveň umím lenošit, kdy nedělám vůbec nic nebo hraju nějakou úplně primitivní počítačovou hru. U toho mi běží hlavou plány na nějakou příští činnost. Vím ale, že to není recept pro každého. Mně ovšem funguje,“ popisuje Zora Jandová.

Zora Jandová a Pavel Vítek|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Její kariéru poznamenaly okamžiky, které určitě nejde označit jako příjemné. Například nucený odchod z Národního divadla. Paradoxně se ale i ten ukázal jako přínosný. „Kdyby mě z politických důvodů nevyrazili, tak bych se nepostavila na vlastní nohy. To, že jsem se dostala na volnou nohu, je skvělá věc. Člověk nezleniví,“ poznala Zora Jandová. Mimo jiné tak stihla vystudovat tři vysokoškolské obory. „Všechno je boží jízdní řád a já jsem za něj vděčná, mělo to tak být,“ dodává pokorně.

Ani její aktuální plány se neupínají jen k jedné činnosti. „Pro šestiletou vnučku jsem napsala tři knížky, které teď ilustruju. A dopsala jsem divadelní hru se zpěvy a tanci, která by mohla lidi pobavit. Nevím, jestli vůbec spatří světlo světa, ale moc mě psaní bavilo, řehtala jsem se u toho na celé kolo,“ prozradila Zora Jandová.

Poslechněte si celý pořad a dozvíte se i to, že Zora Jandová už třicet let plete kabát, na zahradě musí budovat hradby proti sekačce na trávu a na DAMU bojovala s nízkým sebevědomím.